Kostel je vlastně zvláštním spojením dvou staveb, kostela sv. Anny a kostela Narození Panny Marie. A právě středověký kostelík sv. Anny dostal novou fasádu, která odpovídá původní. „Vápenná technologie omítek a nátěrů nyní chrání autentické pozůstatky a dodává stavbě věrohodnou rustikálnost,“ konstatoval Jan Bazala z územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Telči, který nad stavbou provádí památkový dohled.

V současné fázi zbývá dokončit západní fasádu a okna, mezi kterými se objevily i barokní kusy se stopami původního zasklení terčíky do olova.

Soukostelí v Přibyslavicích tvořené románským kostelem sv. Anny a barokním kostelem Narození Panny Marie patří mezi nejvýznamnější poutní místa Vysočiny se složitou stavební historii. Kostel si přes pozdější dílčí, zejména barokní úpravy, zachoval svůj středověký charakter, včetně fragmentů nástěnných maleb v interiéru.

Na vnější jižní zdi středověkého kostela byl asi v 16. století namalován obraz Madony s dítětem (tzv. Přibyslavická madona) který začal být v 17. století uctíván jako zázračný a byla mu přisuzována léčivá moc. Na jeho ochranu byla ke starému kostelu připojena centrální kaple, rozšířená později v barokní kostel Narození Panny Marie. Celý stavební vývoj památky uzavírá výstavba dvojvěží v průčelí, která byla dokončena v meziválečném období 20. století podle projektu významného českého architekta Kamila Hilberta.

Kamil Hilbert (1869-1933) se věnoval především rekonstrukcím církevních budov. Jeho nejvýznamnějším dílem je dostavba Svatovítské katedrály. V Kraji Vysočina také podílel na úpravách baziliky sv. Prokopa v Třebíči.