„V evidenci úřadu práce jsou pouze lidé se zdravotním omezením, které jim často neumožňuje práci ve směnných provozech, a dále ti, kteří zájem pracovat nema-jí. V tomto týdnu jsme obvolali několik desítek osob. Výsledek je nula," upozornil mluvčí výrobního závodu Mann Hummel v Nové Vsi Lubomír Krátký.

Firmě podle něj nyní chybějí desítky dělníků, například skladníci nebo lidé do výroby.

Nástupní plat lidí v dělnických profesích začíná na trhu práce u větších firem na Třebíčsku na 14 nebo 15 tisících korun hrubého. Po-dle Lubomíra Krátkého to ale důvodem pro neochotu nezaměstnaných pracovat není. „Nedostatek pociťují všechny firmy bez ohledu na mzdu," mínil.

Téměř opačný názor má personální ředitelka společnosti Tedom Alena Jelečková. „Především jde o to, že kandidáti si jsou vědomi situace na trhu práce a chtějí si vylepšit svoji finanční situaci. Je pravdou, že dělníky ve výrobě nejvíce jako kritérium pro výběr zaměstnání zajímá výše jejich mzdy," podotkla.

Tedom momentálně postrádá lidi na asi deseti pozicích. Marně shání servisního mechanika, zámečníka, svářeče a také elektrikáře.

Celková čísla za Třebíčsko jsou mnohem vyšší. Okresní hospodářská komora oslovila v posledních měsících 42 firem s více než padesáti zaměstnanci. Z průzkumu vyplynulo, že jim chybí 429 dělníků a 82 lidí v technic-ko-hospodářských profe-sích.

Navíc pokračuje období, kdy se osloveným firmám daří a jejich vedení očekávají růst zakázek. Dvouletý výhled proto předpokládá, že podnikům bude chybět bezmála tisíc zaměstnanců, z toho téměř 850 dělníků.

V průzkumu lze nalézt i další zajímavá čísla. A nejsou nijak lichotivá. „Doslova nás šokovaly výsledky, kdy ze všech zhruba 600 deváťáků, kteří v roce 2015 opustili třebíčské základní školy, jich 85 procent pokračovalo na maturitní obory. A proto chceme ve spolupráci s podnikateli, firmami a středními školami nabídnou stipendia právě pro učňovské obory a zintenzivnit do nich nábor. Chceme dokázat, že řemeslo má zlaté dno," řekl předseda třebíčské hospodářské komory Richard Horký.

Z dvaačtyřiceti firem, které se do průzkumu zapojily, jich třicet šest dlouhodobě spolupracuje se středními školami. Cíl je jasný, chtějí oslovit potencionální zaměstnance. Hned čtrnáct z těchto firem však v tomto svém úsilí nachází bariéry, hlavně v legislativě a také v nezájmu studentů a učňů.

Z průzkumu také vyplynulo, že velká většina největších firem na Třebíčsku nabízí mladým lidem odborné praxe a prázdninové brigády. Sedm podniků dává nejlepším studentům stipendia, deset z těch, které se zapojily do průzkumu, dokonce vysílá své vlastní odborníky do vyučování ve školách.

Firmám se však nedostávají pouze lidé dělnických profesí, ale také jazykově vybavení. Příkladem je Mann Hummel Service, který sídlí v Nové Vsi v sousedství výrobního závodu a zajišťuje odborné služby ostatním pobočkám Mann Hummel po celém světě.

Podnik marně shání konstruktéry, vývojáře a výzkumné pracovníky se znalostí angličtiny na komunikativní úrovni. „Dále delší dobu hledáme administrativní pracovníky se znalostí cizích jazyků, respektive jejich kombinací do oblastí účetnictví a personálních procesů," doplnila mluvčí Mann Hummel Service Marcela Marázová.

Podle ní se z regionu vytrácejí hlavně vysokoškoláci, protože prý mají pocit, že v něm nenajdou dobré pracovní uplatnění. Přesvědčit je údajně příliš nepomáhají finanční ani další benefity, které jim firma nabídne.

Hlavně výrobní podniky si proto musejí pomoci jinak. Podle průzkumu hospodářské komory v nich roste podíl pracovníků ze zahraničí. Téměř třetina z oslovených firem cizince zaměstnává, většinou jde o Slováky a Ukrajince. V budoucnu by jich na Třebíčsku mohlo pracovat ještě větší množství.