Nyní jsou plochy v majetku Náměště. Město je v 90. letech získalo ze státního pozemkového fondu. Tehdejší vedení radnice přitom nevědělo, že se na parcely vztahuje takzvaný blokační paragraf. Ten jejich převod od státu třetím osobám zakazoval, a to kvůli tomu, aby bylo později možné pozemky v restituci vydat.

Podle církve došlo v Náměšti k porušení tohoto zákona. „Nejedná se o pochybení města, pozemky jsme převzali v dobré víře," zmínil starosta Vladimír Měrka (SNK).

Farnost má dvě možnosti. Buď podá žalobu na stát a soud posléze převod pozemků na město zneplatní, vrátí do majetku státu a dále o ně v rámci klasického restitučního řízení církev požádá, nebo jí město vydá jiné pozemky.

O věc se zajímá i Brněnské biskupství. Po poradě s ním se farní rada v Náměšti rozhodla žalobu nepodávat, aby tím pozemky, se kterými má město strategické plány, na možná i několik let trvajících soudních sporů nezablokovala. Nastala druhá varianta. Farnost po radnici požadovala příslib, že se vedení města pokusí najít odpovídající pozemky, které církvi v budoucnu převede. „Děláme tím vstřícné gesto, kterým nechceme blokovat rozvoj města a jeho už naplánovaných investic. Byli bychom zároveň rádi za podobně vstřícné gesto ze strany města," řekl náměšťský farář Jan Nekuda.

Soudy by trvaly roky

Všichni zastupitelé však takovou vstřícnost církve nepřivítali. „Ta chyba není na straně města a kdybychom ji opravovali, tak bychom s pozemky, o které se město stará, nejednali s péčí řádného hospodáře," namítl zastupitel Aleš Sázavský (Změna! Rozhodnete?).

Podle zastupitele a náměšťského radního Jaroslava Hrubého (KDU-ČSL), který je zároveň členem farní rady, je však takový krok farnosti vůči městu nejlepší z možných. „Soudy by trvaly možná deset let, po tu dobu by nebylo možné s těmi pozemky jakkoli nakládat. To by nepomohlo ani městu ani farnosti," zdůraznil.

Pro některé zastupitele byla žádost farnosti o náhradní pozemky dosti neurčitá. „Mám vůli to podpořit, ale nevím, jestli církev po nás bude chtít náhradní pozemky shodné výměrou, kvalitou půdy nebo finanční hodnotou. Její žádost je neurčitá," řekl Luboš Pulkrábek (Volba pro Náměšť).

Podle Jaroslava Hrubého by se náměšťská farnost spokojila s pozemky o obdobné ploše. Navíc by prý nemusely ležet ani v katastru Náměště nad Oslavou. Přitom odkázal na pozemky, které má město u Čikova.

„Farnosti by se měly v budoucnu, až finanční podpora státu vůči nim ustane úplně, uživit samy. Proto potřebujeme pozemky, se kterými bychom mohli hospodařit a mít z nich příjem. Není přitom nutné, aby byly hned v sousedství města," vysvětlil Jaroslav Hrubý.

Zastupitelé se na svém posledním jednání shodli, že je lepší přijít o dva hektary pozemků, než nechat zablokovat naplánované investice v řádu milionů, které mají na několik příštích desítek let zlepšit veřejný život ve městě. „Zpočátku se nám celá tato věc jevila jako rána palicí, ale věřím, že řešení nebude pro město tak bolestivé, jak se mohlo na začátku zdát," řekl starosta Vladimír Měrka.

Všichni zastupitelé byli při závěrečném hlasování pro to, aby rada města začala jednat se státem o případné náhradě za jeho údajné porušení blokačního paragrafu z 90. let, vytipovala vhodné pozemky pro převedení na náměšťskou farnost a požádala farní radu o bližší a písemnou specifikaci, jaké pozemky a o jaké rozloze bude požadovat.

To všechno teď zůstává z velké části otevřené, jisté naopak je, že Biskupství brněnské po kladném rozhodnutí náměšťských zastupitelů nezablokuje několik strategických pozemků uvnitř města žalobou na stát, který je měl Náměšti v 90. letech převést, a porušit tím takzvaný blokační paragraf.

Zároveň se tím neodloží plány vedení města na příští rok, ve kterém hodlalo, pokud získá dotaci, začít se stavbou tělocvičny za Základní školou Havlíčkova a také zahájit budování stezky podél řeky Oslavy, která má sloužit pěším, cyklistům i jezdcům na in-line bruslích.