„Já takovou katastrofu nepamatuji. Proti takovémuto suchu nemůžeme ani nic dělat,“ popsal situaci agronom hrotovického zemědělského družstva Vít Ševčík. Půda je do hloubky jednoho metru prakticky vyschlá.

Vysvobození v podobě deště se podle meteorologů čekat nedá, protože teplé počasí bude pokračovat a stav se spíše bude ještě zhoršovat. „Vlhkost půdy bude v průběhu týdne na celém území klesat,“ uvádí Český hydrometeorologický ústav v týdenní zprávě.

Sucha nejvíc škodí právě zemědělcům a jejich plodinám. „Nejvíce poškozená je pšenice. Máme od začátku roku nějakých 140 milimetrů srážek a normální úhrn touto dobou by měl být na nějakých 250 až 280 milimetrech. S tím nenaděláme prostě nic,“ lamentuje agronom Ševčík.

Podobná situace je i na opačné straně okresu, v Dešově. „Nejvíc je poškozená pšenice, tam je to nejmarkantnější, protože je na největší ploše. Bránit se snažíme jedině tak, že vysazujeme ranější odrůdy, které se tomu suchu v uvozovkách vyhnou. Jinak nemáme opatření žádná, musíme být asi hodnější, aby nám shůry dali více vody,“ řekl agronom dešovského zemědělského družstva Jan Macálka.

Na vinici v Sádku také není situace úplně optimální. „Sešlo se víc faktorů, mráz a k tomu sucho. Letos se sucho ještě tak neprojeví. Projeví se pak v zimě v kombinaci se zimním mrazem, keře potom odcházejí. O kolik přesně bude úroda slabší, je těžké posoudit, protože vína ještě neodkvetla. Sucho je samozřejmě šílené. Neroste nám ani tráva v zatravněných pásech, to nepamatuji,“ sdělil majitel vinice Lubomír Lampíř.

Zemědělci nemohou svá pole uměle zalévat, nemají na to zařízení. „Nezavlažujeme, protože tady v okolí není žádný vhodný zdroj, který by stál za to využívat. To by museli zrušit Jadernou elektrárnu v Dukovanech, aby nám stačila na zalévání Dalešická přehrada,“ poznamenal agronom Ševčík. Ani v okolí Dešova uměle nezalévají. „Nic uměle nezavlažujeme, protože tady nemáme nějaké vhodné rybníky,“ posteskl si Macálka. Jinak tomu není ani na Sádku. „Žádné opatření proti suchu nemáme, jediné opatření je ten nejvyšší nad námi. Rádi bychom nějaké opatření, třeba v podobě zavlažování uvítali, ale nedovedu si představit, kde by se ta voda vůbec brala,“ uzavírá Lampíř.