„Se vším je to špatné, o mléku nemá cenu ani mluvit,“ posteskl si předseda Zemědělského družstva ve Starči Bedřich Jelínek.


Před třemi lety otevřelo zemědělské družstvo nový kravín. Jeho výstavba stála 24 milionů, z toho 5,6 milionů tvořila dotace z Evropské unie. A to je kámen úrazu. Jednou z podmínek dotace, které umožnily čerpat evropské peníze, bylo, že po dobu 5 až 12 let, v závislosti na její výši, neomezí a neukončí chov. Pokud tyto podmínky poruší, dojde k tvrdým sankcím.


„V současnosti na mléku proděláváme půl milionu korun měsíčně. Máme 400 dojnic. Pokud bychom snížili jejich stav, museli bychom vracet nejen celou dotaci, ale zaplatit i penále, což by pro nás bylo zcela likvidační,“ uvedl předseda Zemědělského družstva Kouty Lubomír Pisk.


Situace je kritická


Mimořádné zasedání představenstva a dozorčí rady Agrární komory ČR, které se uskutečnilo ve Velkém Meziříčí na Žďársku, označilo stávající situaci v sektoru výroby mléka i ve všech dalších zemědělských komoditách za kritickou.


„V roce 2010 očekáváme propad produkce zemědělských komodit o minimálně 20 miliard, přičemž je nutné si uvědomit, že to jsou zemědělci, kteří drží nízkou inflaci, sociální smír a zaměstnanost na venkově. Komora proto po vládě požaduje dorovnání z národních zdrojů ve výši 5,25 miliardy korun,“ zdůraznil Jiří Felčárek z Agrární komory ČR.


Dodal, že komora požaduje po ministrovi zemědělství, aby při jednáních Rady ministrů zemědělství EU prosazoval stanovení minimální výkupní ceny mléka, a to v minimální výši 30 eurocentů, snížení kvóty o pět procent pro všechny členské státy, které by mělo vést ke snížení přebytků mléka na trhu.


Další požadavky


„Dalším požadavkem pro jednání ministrů je nepodpořit návrhy na řešení krize na národní úrovni, které by znamenalo výhodnější podmínky pro bohatší země a v případě ČR další nároky na státní rozpočet,“ upozornil člen představenstva Agrární komory ČR za kraj Vysočina Václav Vala.


Přímé dotace pro české farmáře z prostředků EU jsou podstatně nižší než v zemích dřívějších členů EU. Proto se čeští zemědělci neobejdou bez dorovnání evropských dotací z národních prostředků České republiky. I při plném dorovnání přímých plateb ve výši 30 procent, což představuje již uvedenou částku sedm miliard, dosáhnou jejich dotace v přepočtu na jeden hektar pouze asi 50 procent výše dotace, kterou pobírají farmáři v Německu či Rakousku.


S nimi si konkurují na evropském trhu a není tedy překvapením, že česká zemědělská produkce trvale klesá téměř ve všech komoditách,“ konstatoval Vala. Dorovnání přímých plateb z rozpočtu jsou jediné dotační prostředky určené částečně do chovu, které v současné mléčné krizi alespoň částečně kompenzují ztráty ve výrobě mléka. „To jsou hlavní důvody pro náš oprávněný požadavek na plné dorovnání přímých plateb z národních zdrojů.

Nechceme nic víc než částečně kompenzovat konkurenční nevýhodu, do které jsme se dostali kvůli špatným podmínkám při vstupu do EU,“ uzavřel Vala.

JAROMÍR KULHÁNEK
LENKA NOVOTNÁ