Obce dostaly varování kvůli elektrárnám

„Dotační politika státu výstavbu větrných elektráren podporuje. Kdyby tomu tak nebylo, investoři by se drželi stranou,“ uvedl důvody rozmachu vysočinský hejtman Miloš Vystrčil.

„Větrné elektrárny jsou báječným obnovitelným zdrojem energie, a když doslouží, jednoduše se rozeberou a nedevastuje okolí,“ řekla Deníku Jana Vitnerová z jihlavského občanského sdružení Arnika a dodala: „Problém je, že jsou veliké a narušují ráz krajiny.“

Právě zásah do krajiny je jeden z hlavních důvodů, proč kraj zaujal své varovné postavení.

„Elektrárny ohrožují přírodu, její krajinný ráz. Nelze opomenout i ekonomickou neefektivnost. Kilowatthodina větrné elektrárny stojí 10 korun, přičemž u jaderné je to koruna. Také nejsou jisté dopady na zdraví, zda infrazvuk škodí, či nikoliv,“ vysvětlil hejtman.

K problematice větrné energie se při své návštěvě kraje vyjádřil i prezident Václav Klaus. „Rozhodně se nejedná o energii zadarmo. Myslím, že byste si neměli zhyzdit krásnou Vysočinu,“ podotkl.

Hejtman upozornil i na další dopady, zejména pro občany. „Průzkumy, které byly provedeny v Německu, prokázaly, že v blízkosti větrných elektráren klesly ceny nemovitostí až o 40 procent. Obec možná ušetří ročně 50 tisíc, ale majitelé nemovitostí ztratí miliony,“ upozornil Vystrčil.

„Může se také stát, že jedna obec elektrárny nechce, ale druhá, sousední, ano. Ta, která je pro, ji na svém území postaví. Bohužel její velikost způsobuje, že je viditelná i v sousední obci. Takže i přes odpor tam elektrárnu mají,“ zdůraznil radní kraje Miroslav Houška. Tímto příkladem radní narážel na spor, který nastal mezi obcemi Úhořilka a Lípa na Havlíčkobrodsku.

Podle hejtmana je třeba provést změny v územně-energetické koncepci, v které jsou rozpory, a začít i s ostatními opatřeními. „Nabízí se možnosti jako informační kampaň, vyhlašování přírodních parků nebo dočasná stavební uzávěrka,“ zakončil první muž kraje.