Memorandum o vzájemné spolupráci při provozu a dalším rozvoji Jaderné elektrárny Dukovany, jak se dokument nazývá, podpořili napříč politickým spektrem během svých únorových zasedání zastupitelé Jihomoravského kraje i Vysočiny. Prvně jmenovaný region zastupoval při včerejším slavnostním podpisu náměstek hejtmana Stanislav Juránek, druhý hejtman Jiří Běhounek. „Postoj našeho kraje je již deset let neměnný. Jaderná energetika je nezbytná jak z pohledu bezpečnosti, tak i kvality. Věřím, že podpisem memoranda se vlastně nic zásadního nezmění, pouze se spolupráce ještě prohloubí," řekl Běhounek.

Licenci pro provoz jaderné energetiky ztratí elektrárna v roce 2015. Její vedení i Čez by ji ale rádi prodloužili o několik desetiletí. „Usilujeme o licence na dalších deset let, tedy do roku 2025, a poté až do roku 2035, kdy by měl být spuštěn pátý blok a elektrárna by tak fungovala dál," líčil ředitel divize Výroba Čez Ladislav Štěpánek.

Obsahem memoranda je i vybudování horkovodu pro Brno. „Vidíme v tom perspektivu. Takový projekt má smysl, když má před sebou další vize," mínil Juránek. Vybudování horkovodu ale zřejmě není na pořadu dne. „Spíš to bude spojeno až s pátým blokem než se současnou elektrárnou," odvětil Štěpánek.

Rozšíření Dukovan je ale nejisté, brání mu prý hned několik faktorů. „Jsou to třeba průtahy nad dostavbou Temelína, kterými se odkládá i rozvoj elektrárny Dukovany," mínil předseda Energetického Třebíčska Vítězslav Jonáš. Svůj návrh řešení nabídl starosta Rouchovan Vladimír Černý. „Názor nás venkovanů je takový, že by se Temelín nemusel rozšiřovat o dva bloky, ale pouze o jeden, a výstavba toho jednoho bloku by se mohla uskutečnit v Dukovanech. Rád bych vyzval čelní politické představitele, aby to alespoň zvážili," doplnil.

Jednotný názor na dostavbu ale nepanuje ani v Čezu. „Aby se takový projekt uskutečnil, tak musíme našim akcionářům prokázat návratnost investice v řádech jednotek miliard korun, což se při současných cenách energie na burze zatím nepodařilo. Dukovany ale chceme udržet co možná nejdéle už jen z toho důvodu, že je to pro nás zdroj ekonomicky velice zajímavý," připomněl Štěpánek.

Hovořilo se také o bezpečnosti elektrárny a systému včasného varování obyvatelstva v případě jakýchkoli závad či technických problémech. Nadále by také měla pokračovat spolupráce Čezu se školami, které svým studentům nabízí energetické obory, nebo obcemi, v jejichž katastrech se elektrárna rozkládá a které jsou dotčeny dvacetikilometrovou zónou havarijního plánování.