Pokud byla půda po delších deštích nasáklá, stačil kratší prudký liják a bahno se hrnulo strouhami přes vozovku na soukromé pozemky. Bahno pak muselo město uklízet bagrem až v Týně u otočky autobusu. Podrost vojtěšky v rozsáhlém sadu už dnes dešťovou vodu zadrží.


Vyplavený domek


Nepříjemné zkušenosti se splachem půdy má Vladimír Voda z Budíkovické ulice. Bydlí v posledním domku na samém okraji města. Teď je spokojený. Tam, kde dříve bývaly brambory nebo kukuřice, jsou dnes ovocné stromy a zelený koberec. „Když je tam sad, tak vojtěška tu vodu nepustí,“ pochvaloval si nový způsob zemědělského obhospodařování rozsáhlého pozemku.


Déšť pana Vodu pořádně vytopil v roce 2004. Z „historie“ vyplavování Budíkovické ulice to pro něj byla asi nejhorší událost. Jednalo se o malou lokální povodeň. „Stáhly se mraky a padly kroupy. Na poli vzniklo jezero a mě to vytopilo“, zavzpomínal Vladimír Voda. U svého rodinného domku prý zatloukl dřevotřískou sklepní okénka. „Dřevotříska se rozlomila, ta vlna to rozštípala a šplouchlo to tam,“ popsal povodňovou vlnu. Skoro každý rok se stávalo, že strouha podél silnice se zaplnila až po okraj splavenou hlínou a bahno se hrnulo až na druhou stranu ulice.


Takovým událostem by měl již druhým rokem bránit porost sadu. Mezi pruhy ovocnanů je nasetá vojtěška. Nový druh porostu místo okopanin ocenil i Pavel Vosátka z městského úřadu: „Kombinace sadu a vhodného podrostu by měla mnohem výrazněji plnit protipovodňovou funkci. Výrazně to přispívá k zadržení vody v krajině,“ vysvětlil.


Ekologický sad pěstuje firma Agro 2000. „V severní polovině okresu je podprůměrně úrodná půda. Přemýšleli jsme, jak ji zhodnotit,“ řekl Lubomír Krejčí, jednatel firmy. Firma vysázela tisíce kusů ovocných stromků. Kromě polí na jihu Třebíče má další sady u Pozďatína, Trnavy a Horních Vilémovic i v jiných okresech.


Městský úřad musí před povodněmi zabezpečit nejen řeku, ale i potoky v bočních údolích. Před několika lety dal proto odbahnit a opravit kaskádů takzvaných vodovodních rybníků.