Inspekce už tam letos jednou byla, pochybení nenašla. „Myslím, že reakce stěžovatelů je přehnaná, děláme, co můžeme,“ okomentoval situaci Stanislav Hubálek, ředitel podniku Agro – V, který intenzivní chov drůbeže na okraji Budějovic provozuje.

„Slzí nám oči“

Lidé z Mexika však trvají na svém:„Někdy se nemůžeme ani nadechnout,“ říká například Petra Bartušková.
„Začátkem června jsem posílala stížnost, že máme problém s areálem chovu drůbeže. Nedočkala jsem se kladného řešení. Přijela sice kontrola z ČIŽP, ale zaměstnanci areálu o ní věděli dopředu, celou dobu se na ni chystali a zápach při kontrole nebyl,“ popsala, co se dělo na počátku léta.

Pochyb má ovšem víc. „Kontrola navíc přijela odpoledne, ale neskutečný zápach bývá hlavně v podvečer. My, co bydlíme u lesa, se nemůžeme ani nadechnout, děcka nemůžou běhat venku, prádlo nemůžeme pověsit. Nedá se to vydržet,“ trvá na stížnosti. „Někdy je zápach takový, že vylezeme před barák a začnou nám slzet oči. Sepsali jsme petici, předali ji úřadům,“ zdůraznila. Ona a sousedé ze širokého okolí doufají, že se domůžou nápravy.

Chov déle než domy

Při kontrole byli přítomní i úředníci z odboru životního prostředí z budějovické radnice. Ti však do problému podle svých slov zasáhnout nemůžou. Jejich vedoucí Tibor Andrejkovič Deníku sdělil, že z povolení, které drůbežářský provoz na svou činnost má, plyne, že je automaticky zařazený do kategorie větších znečišťovatelů. A ti spadají pod ČIŽP. „Náš odbor tam není oprávněn dělat kontroly,“ řekl. Umístění provozu podle jeho slov odpovídá územnímu plánu. Lokalita je určená pro zemědělskou činnost. „Chov drůbeže je tam čtyřicet, možná padesát let. Rodinné domy jsou tam kratší dobu. Domnívám se, že to je věc, kterou může vyřešit snad jen soud,“ zamyslel se Andrejkovič.

Starosta lidi podpoří

Pod peticí jsou i podpisy členů rodiny starosty Budějovic Vlastimila Bařinky. On sám ji nepodepsal. Lidem, kteří si stěžují, slíbil podporu na úřadech. „Bydlím v Mexiku, vidím, že je tam podepsaná i moje rodina, protože to jde kolem nás. Jediné, co vím, že zápach je v některých místech strašný. Taky jsem to cítil,“ zmínil.

Zavolal si na radnici ředitele drůbežárny. „Sdělil nám, že pochybila firma, co vyváží výkaly. Slíbil, že sjedná nápravu. Vysvětlil nám, že to trvá jednou za šest týdnů. Bydlím o řadu domů dál, až tak výrazně to necítím,“ řekl Bařinka. Stěžovatelům přislíbil, že pokud ho do voleb, které jsou počátkem října, přijme ředitel oblastního inspektorátu ČIŽP v Havlíčkově Brodě, zajede tam a bude apelovat na řešení situace.

Příště přepadovka

V Brodě šéfuje ČIŽP Jan Panský. „Při poslední kontrole v červnu se v Moravských Budějovicích pochybení nenašlo. Byla to řádná kontrola, tedy jsme se hlásili předem, protože mají integrované povolení. S tím je spojená celá řada dokumentů, které jsme potřebovali vidět a mít přichystané,“ vysvětlil, proč firma dostala předem echo o návštěvě inspektorů.

Panský Deníku potvrdil, že se čerstvým podnětem od obyvatel bude jeho inspektorát zabývat. „Uděláme kontrolu na místě znovu, bude to jak se říká přepadovka,“ naznačil.

Firma hodnoty amoniaku přesně měří

A co na celou záležitost říká samotná společnost Agro – V? Její ředitel Stanislav Hubálek jen kroutí hlavou. „Když si ti lidé stavěli domy sto metrů od drůbeží farmy, logicky věděli, co je čeká, když se otočí vítr nebo je určitý tlak ovzduší,“ konstatoval.

Firma podle jeho slov aplikujeme prášek na snížení množství amoniaku. „Je to čtrnáct dnů, co volali občané, že se dusí, nemůžou větrat. Nakonec se při pohledu na přístroje ukázalo, že nejsou překročeny hodnoty. Musíme totiž podle nového zákona amoniak měřit, takže víme, co máme na přístrojích,“ zdůraznil.

„Máme povolení na intenzivní chov drůbeže, který je v těch místech padesát let. Dřív jsme vyskladňovali pět až šest hal zároveň, teď děláme naráz dvě tři. Je to náš vstřícný krok. Zdrojem zápachu u drůbeže je mokrý hnůj. My zápach eliminujeme speciálním práškem,“ popsal.

Hnůj posypaný práškem se přikryje novou slámou. Tak se podle jeho slov stele pravidelně a často. Cyklus chovu kachen je 45 denní.

„V závěru mezi 30. a 45. dnem chov páchne o něco víc. Není to nic extra, typický pach drůbežárny. Vyčítají nám, že kachny páchnou víc než kuřata. Jsme ochotni, přemýšlíme o tom, že příští rok v létě do září nasadíme místo kachen kuřata. Uvidíme,“ naznačil ředitel Hubálek.

Taky prý zvažovali vysázet stromořadí, které by provoz oddělilo od zástavby. „Ale stromy rostou pět deset let, což situaci nevyřeší,“ dodal.

Agro – V chová v budějovickém provozu 66 tisíc kachen ve 14 halách. Má víc drůbežářských provozů v republice, na Třebíčsku ještě v Ratibořicích a ve Valdíkově.