„Naše klienty učíme upřímnosti. Říkáme jim, aby o svém problému mluvili. U výběrového řízení to však nejvhodnější není. Přijít na personální a představit se slovy Mám za sebou pět let na heroinu a rád bych u vás pracoval, asi pozitivní výsledek nezajistí,“ komentuje Tomáš Přikryl, vedoucí doléčovacího centra Jamtana.

Pokud však uchazeč informaci o svých problémech neuvede, neměl by se potenciální zaměstnavatel nic dozvědět. „Taková věc je soukromá. Kdyby se na to zaměstnavatel ptal a následně z toho usuzoval o vhodnosti přijetí, byla by to diskriminace. Ale ze své praxe neznám nikoho, kdo by se na takové věci dotazoval. A uchazeč to většinou neříká. S tímto problém nemáme,“ informuje poradce třebíčského Úřadu práce Jan Malbohan.

Problém, který by mohl zkřížit cestu k práci, je potvrzení závodního lékaře. „Pokud by u nás chtěl pracovat někdo s tímto problémem, musím nejprve zjistit stanovisko odborníka, který se o něj staral. Ten mi potvrdí, zda je dotyčný opravdu vyléčený a schopný vykonávat danou práci,“ popisuje František Šeda, lékař, který prohlíží uchazeče v třebíčské nemocnici. Avšak ne každá práce se pro lidi s drogovou minulostí hodí. „Neměli by dělat v léčebných centrech. V tomto případě by měli nejdříve získat nějaký odstup od vlastního problému, ale potom mohou být velmi užiteční. Existuje takové heslo, které říkáme našim klientům – nejdřív práce, pak dobrá práce,“ doplňuje Přikryl. Jedním dechem však dodává, že nový začátek je pro řadu podobně postižených těžký. Často mnoho let nepracovali a teď si musí zvykat na nový režim. Zaměstnavatel by o jejich problému vědět měl, ale až po čase, až svého zaměstnance pozná a zjistí, že veškerá rizika jsou zažehnána.

Dát šanci se leckdy vyplatí. „Máme tu jednoho zaměstnance s podobnou minulostí. Je tu již několik let. Začínal jako dělník a později se vypracoval do vedoucí pozice. Je naprosto spolehlivý,“ usmívá se personální pracovnice potravinářské firmy z Třebíčska.