Třebíčané ten objekt v Cyrilometodějské ulici znají jako Šmeralův rodný dům či prostě „Šmeralák“. Nachází se na Nových Dvorech. Kraj Vysočina ho spolu s dalšími třemi partnery nechal přebudovat z chátrajícího depozitáře muzea na Centrum tradiční lidové kultury. Budou se zde připomínat lidové zvyky, však už se začalo adventem. Odehrají se tu setkání kovářů, akce k masopustu a Velikonocům, v březnu přehlídka lidových muzik a pak třeba workshop k modrotisku.

„Nevím o jiném místě v republice, kde by vybudovali takové centrum, jde o unikát,“ zhodnotila při slavnostním otevírání Zuzana Malcová z ministerstva kultury.

Objekt ve tvaru písmene U, jenž má prostorné nádvoří, má tři pomyslné části. Ta úplně vlevo hned za vraty je citlivě zrekonstruovaná do historické podoby. Prostory jsou rustikální, nechybí malované stropy, kachlová kamna či tkalcovský stav. Část naproti vratům a ta vpravo jsou historizující pouze zvnějšku. Uvnitř je zcela moderní interiér, jenž dotváří zázemí pro přednášky a setkávání. Sál pro 80 hostů je vybavený špičkovou technikou, na zdech jsou betonové stěrky, vše je v kvalitním designu a dobře řemeslně zpracované.

Bývala tam i hospoda

Bývalý statek rodiny Šmeralovy, kde se 25. října 1880 narodil zakladatel KSČ Bohumír Šmeral, je usedlostí, která vznikla v 16. století. Původně byla součástí samostatné vesnické lokality, která byla postupně pohlcována samotnou Třebíčí. V objektu mívali na počátku 20. století tehdejší majitelé Šmeralovi krom bydlení i hospodu.

Stát rozlehlý dům získal do svého vlastnictví koupí právě od Šmeralových v 50. letech minulého století. V té době také došlo k zásadní stavební obnově spojené v roce 1960 s otevřením tehdejšího Památníku Bohumíra Šmerala. Následně byl v roce 1968 bývalý statek prohlášen za kulturní památku. Muzeum Vysočiny Třebíč spravuje nemovitost od roku 1970.

Starosta Třebíče Pavel Pacal připomenul detail ze svého dětství a mládí. Stejný, který se vybaví stovkám Třebíčanů z doby, kdy se sem vstupovalo ve slavnostním. „V roce 1982 jsem si do Šmeralova domu šel pro svůj první rybářský lístek. A v roce 1989 pro občanský průkaz,“ zavzpomínal.

Nařízením vlády byl v roce 1991 status národní kulturní památky zrušen, nemovitost však zůstala v seznamu kulturních památek jako cenný doklad příměstského stavitelství 19. století. Muzeum Vysočiny Třebíč dlouhodobě využívalo prostory jako depozitář. Po zprovoznění nového depozitáře v Kosmákově ulici v Třebíči byla bývalá zemědělská usedlost využívána pouze pro skladování převážně výstavního mobiliáře.

Svoboda, Šmeral, Kliment

Donedávna tu byla uložena například sádrová podobizna Ludvíka Svobody v nadživotní velikosti. Po demontáži z veřejných prostor sem počátkem 90. let umístili bronzového Bohumíra Šmerala, původně stojícího před ZŠ Gagarinova, dnes Benešova. A dále Gustava Klimenta, jenž stál do roku 1990 na Dělnickém náměstí v Borovině.

Rekonstrukci, která vyšla celkově na 46 milionů korun, zafinancovalo několik partnerů, mezi nimi částkou 19 milionů korun Kraj Vysočina.

Slavnostní otevření Centra tradiční lidové kultury se kromě zástupců hejtmanství Vysočiny zúčastnili i zahraniční hosté – partneři projektu z Dolního a Horního Rakouska. Kulturní program byl v režii Folklorního souboru Bajdyš pod vedením Šárky Nohové. Centrum provozuje Muzeum Vysočiny Třebíč. Jeho pracovníci by si přáli, aby se místo vžitého názvu Šmeralák“ zažil nový. „Scházejme se zde na Statku,“ vzkazují veřejnosti.