Mají se tu lidé obávat nějakého nebezpečí?
„Agenturní zprávy pokládám za zbytečně expresivní,“ odpověděla hned na úvod předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost České republiky Dana Drábová. „Oblasti, o kterých se mluví, jsou na hranicích Ruska s Ukrajinou a Běloruskem, zejména jde o oblast Brjanskou. Toto území bylo spadem po Černobylu opravdu dost silně zasaženo. Ohrožení České republiky vylučuji, není důvod k obavám,“ zdůraznila v reakci na mediální náznaky.
Podle jejích slov opětovné uvolnění radioaktivních látek – při požáru jde zejména o cesium, které napadaly na povrch země a z půdy se dostaly do rostlin, je v porovnání s původním spadem po havárii malé a má jen lokální význam.
„Ani lokálně však uvolněná radioaktivita místní lidi nebo záchranáře podle našich odhadů – výsledky měření z Ruska nemáme k dispozici, ale odhady nebudou až tak nepřesné – neohrozí. Odhadované dávky jsou srovnatelné s přírodním pozadím,“ vysvětlila Drábová. Usuzuje, že je možné, že při zvláště „příznivých“ meteorologických podmínkách, jako je silné východní proudění, což v létě není příliš časté, by bylo možné na území Česka stopové množství uvolněného cesia naměřit. „Máme totiž citlivé přístroje, které kontinuálně měří úroveň radiace a umí zjistit hodnoty desetimilionkrát nižší, než jsou ty, které by byly v uvozovkách zajímavé z hlediska nějakého ohrožení,“ podotkla Drábová.
Jaderná zařízení jsou mimo ohrožení
A ubezpečila, že podle informací, které má k dispozici – otevřené zdroje plus Mezinárodní agentura pro atomovou energii MAAE Vídeň – není žádné jaderné zařízení, civilní ani vojenské, momentálně ohroženo. „Rašeliniště v uvedené oblasti hoří dost často. Před několika lety byly rozsáhlé požáry na Ukrajině, takže víme, jak to s uvolňováním radiace při takovéto události vypadá,“ uzavřela Drábová. Brněnský meteorolog Milan Šálek na následující období předpovídá jižní až jihovýchodní vítr.
