Z ní by měl být za ideálních podmínek výhled až do Alp, prý by mohla být k zahlédnutí dokonce střecha Štěpánského dómu ve Vídni. Vzhledem k tomu, že se jedná o jeden z nejhezčích koutů Třebíčska s cyklostezkami, naučnou přírodní stezkou, nedalekou vinicí na Sádku a podobně, lze předpokládat, že během pár let, jak si lidé zvyknou, stane se z Mařenky vyhledávané místo.

Tento pátek budou zástupci mikroregionu otevírat obálky s nabídkami šesti uchazečů o stavbu rozhledny. Projekt už má „přiklepnutou“ třímilionovou dotaci od Regionálního operačního programu Jihovýchod. „Předpokládaná cena díla leží někde u sedmi, osmi milionů, ovšem zdůrazňuji slovo předpokládaná. Uvidíme, s jakou cenovou nabídkou přijdou firmy,“ konstatoval předseda mikroregionu Josef Herbrych. Podle něj je naděje, že rozhledna skutečně na Mařence vyroste, asi tak 99 procentní. „To procento nejistoty je o nečekaných potížích, které by se mohly objevit,“ doplnil Herbrych.

Sedm vesnic v podhůří Mařenky se podělí o zbylé náklady mimo dotaci. Nebude to nic jednoduchého, předběžně už mají přislíbený střednědobý úvěr. „Každopádně přivítáme jakýkoli příspěvek od dárců či sponzorů, patrně vypíšeme i veřejnou sbírku,“ zmínil Herbrych. Jednou z podmínek zisku dotace je to, že se nebude smět na rozhledně vybírat vstupné.

Kdo na kopci Mařenka byl, toho patrně okamžitě napadne otázka: Kudy sem budou stavaři dostávat materiál? Přístupové cesty jsou de facto čtyři, všechny jsou úzké a příkré průseky mezi stromy. Samotný vrchol je zalesněný, rostou tu převážně buky a smrky.

„Ze čtyř možných cest vybereme patrně tu od Římova. Bude potřeba ji vyštěrkovat, aby těžká technika neponičila kořenový systém stromů. Na vrcholu bude třeba vykácet jen asi devět stromů. Docela problematické to bude pro mixy s betonem, osobně bych byla proto, aby se kovová konstrukce dopravila na vrchol vcelku vrtulníkem,“ zmínila Marie Báňová, starostka Štěměch, jedné z členských obcí mikroregionu.

Otevřeno by mohlo být už letos v létě

Terén vrcholu má jen 80 centimetrů hlíny, pod ní už je tvrdá žula. Rozhledna bude mít základy tvořené piloty, ve spodní části bude železobeton obložený kamenem, do něj bude vsazený kovový tubus s točitými schody. Kolem něj bude z vnějšku ještě dřevěná konstrukce. Ochoz bude nad stromy ve výšce 28 metrů nad terénem. Na stříšce, ve výšce 31 metrů, bude malý fotovoltaický panel, který bude napájet bezpečnostní světlo, umístěné kvůli letadlům. Na Mařence totiž chybí elektřina.

„Původně jsem velmi stála o to, aby byla rozhledna hotová 24. červa, tedy přesně 55 let poté, co tu při velké bouřce shořela původní dřevěná rozhledna. Uvidíme, jak práce půjdou, spíš se domnívám, že se to nestihne. Ale v létě by, myslím, otevřená být už mohla,“ naznačila Báňová.

Stavaři budou muset dávat velký pozor rovněž na měřičský bod trigonometrické sítě několikametrový betonový sloup na vrcholu. Musí zůstat netknutý, je tu od dob 1. republiky a slouží pro umístění měřicího přístroje.

Vrchol dostal jméno Mařenka po dívce, kterou tu někde poblíž zabili loupežníci v roce 1689. Její rodina umístila k cestě mezi obcí Štěměchy a kopcem smírčí kámen, který je tu dosud a je na něm stále patrný nápis Mariana 1689.

Do Mikroregionu Podhůří Mařenky patří tyto obce: Rokytnice nad Rokytnou, Chlístov, Štěměchy, Čáslavice, Markvartice, Římov a Předín.