Myslivecké sdružení Rudíkov předpovídá značné škody na kukuřici již řadu týdnů. „Při letošní mírné zimě a nadúrodě žaludů překročily stavy divočáků únosnou hranici. Když si vezmete, že v honitbě máte třeba šest bachyní a každá je schopna mít i deset selat, tak se jejich počet zvyšuje geometrickou řadou,," poznamenal hospodář rudíkovských myslivců Jaromír Dobrovolný.

Proti myslivcům a ve prospěch černé zvěři hovoří i další faktory. „Divoké prase nemá kromě myslivců přirozeného nepřítele a navíc je stále chytřejší než my. Co si budeme namlouvat, bláznů, co po nocích vysedávají na posedu, nepřibývá," poukázal Dobrovolný.

Snad ještě více než myslivci si na aktuální situaci stěžují zemědělci, kterým úroda mizí doslova před očima. „Kukuřici máme na 120 hektarech půdy. V některých oblastech ale už v této době, měsíc před sklizní, dosahují škody čtyřiceti až padesáti procent. Jde hlavně o pole mezi Vlčatínem a Hroznatínem," přiblížil konkrétní lokalitu Antonín Novák, předseda společnosti Liber.

Podobně hodnotí situaci také Pavel Kratochvíl z rudíkovského Zepasu. „Už z loňska jsme věděli o plochách, které byly pro divočáky nejlákavější. Na ty jsme proto letos zaseli čirok, který je tolik neláká. Škodám na našich pětačtyřiceti hektarech kukuřice se tím ale nevyhneme," doplnil Kratochvíl.

Zemědělci a myslivci. Jeden pomáhá druhému a navzájem si v mnoha věcech vyhoví. Podíl viny na aktuálním stavu můžeme najít u obou z nich. Dobrovolný poukazuje na velké osevní plochy, které divočákům vyhovují pro dostatek potravy i jako úkryt. „Desítky hektarů kukuřice v jediném lánu nemůžeme ohlídat. Máme štěstí, když nějaké prase vyběhne ven. Víme, že v kukuřici jsou, slyšíme je, ale když nejsou vidět, střílet zkrátka nemůžeme.," poznamenal s ohledem na ohrožení jiných zvířat nebo lidí.

Zemědělci ale mají omezené možnosti také. Trh je tlačí k pěstování řepky a právě kukuřice, která bývá využívána jako palivo. Bioplynové stanice rostou v poslední době, na rozdíl od dříve oblíbených brambor, jako houby po dešti.

Myslivcům by mohly pomoci vysečené pásy v rozlehlých lánech kukuřice, díky kterým by měli k černé zvěři lepší přístup. „Kdysi se to dělávalo, ale že by to nějak pomohlo, bych netvrdil," utrousil Kratochvíl. Podobně to vidí Novák, podle něhož není tento způsob obrany proti divočákům použitelný. „Letos veškerou kukuřici dáme do silážní jámy a vše se tak musí posíct najednou. Kdybychom vysekli pásy, mohli bychom je rovnou vyhodit. Silážovat nelze na etapy," poznamenal Novák.

Vymáhání škod, ať už na dobrovolných strážcích lesa, pojišťovnách či státu je podle zemědělců nereálné. „Myslivce by to zrujnovalo. A pojišťovny? Když už by na to některá z nich přistoupila, byla by pro nás výše pojistného neúnosná," poukázal na začarovaný kruh Kratochvíl. Podobně situaci vnímá také Novák: „Myslivci jsou dobrovolníci, kteří od toho hypoteticky mohou dát kdykoli ruce pryč, a stát naše problémy nezajímají," uzavřel.

KAMIL ČERNÝ