„Žiju v Ohrazenici, to je kousek od Blatnice. A dívat se mi na to nechce. Myslím, že vrtule budou hyzdit krajinu a mám obavy i z hluku,“ svěřil se Josef Sovka, který se zúčastnil úterního veřejného projednání právě v Blatnici.

Odhadem sedmdesát lidí se sešlo v nevytopeném kulturním sále blatnického obecního úřadu. A neměli to lehké. Takzvané veřejné projednání musí splnit určité zákonem dané náležitosti. A než se obyčejný člověk dostal ke slovu, aby řekl svůj názor na věc, absolvoval půl druhé hodiny argumentací ze strany přítomných zástupců firmy, jejího právníka, úředníků z kraje, posuzovatelů záměru.

A řeči to byly často nestravitelné pro ucho běžného posluchače, plné cizích termínů. O překladu do jazyka běžného člověka v Blatnici nemohla být řeč. Není tedy divu, když jeden z netrpělivých blatnických obyvatel po desítkách minut hlasitě upozornil: „To je pořád dokola, pořád nám říkáte to samé. My to tu nechceme a už bysme teda taky rádi mluvili my!“

Jednatel Venturealu Alexander Szotkowski pak v diskuzi sice zkusil naznačit, že by za některé výroky mohl oponenty z řad místních zažalovat. Ovšem narazil. Při veřejném projednání totiž může vznést kdokoli libovolnou připomínku a má právo na dotaz dostat odpověď.

Zástupce Venturealu například velmi podráždila narážka na jejich vizualizace, tedy obrazové začlenění větrníků do krajiny. Blatnický chalupář Bronislav Dušek totiž naznačil, že pohled od národní kulturní památky zámek Jaroměřice je z místa, které se firmě prostě hodilo, aby dopadl co nejlépe.

Bohužel nebyl přítomen nikdo ze správy památky, aby se též vyjádřil. Ani kastelán, ani památkář. „Chováte se arogantně, jakoby vám to tu už patřilo. Mluvili jste o vašem výzkumu veřejného mínění, že prý to tu lidi chtějí. To se mi nezdá. Co já vím, tak je tu většina proti,“ ohradil se další místní člověk.

A padaly i jiné výtky: Zastupitelé před podpisem smlouvy nemluvili s obyvateli, tisícovka lidí se bude denně na stožáry dívat, finanční příjem hlavně pro firmu, snížení cen nemovitostí, mrzačení krajiny.

Přední český odborník na hluk Aleš Jiráska přítomné informoval, že mírně překročená hladina hluku o čtyři desetiny decibelu bude pouze podle hlukové mapy snad u domu zmíněného Bronislava Duška. Ornitolog Radim Kočvara převážný vliv na obratlovce, hlavně ptáky a netopýry též nenašel. Jen upozornil, že v lokalitě čas od času hnízdí v Česku kriticky ohrožený pták luňák hnědý. Větrné elektrárny, pokud u Blatnice přece jen vyrostou, budou dánské Vestasy o celkové výšce 150 metrů a výkonu 2 MW.

Pátek 21. března, je poslední den, kdy Krajský úřad v Jihlavě od kohokoliv přijímá připomínky ke vlivu větrníků u Blatnice na životní prostředí. Do 20. dubna by měl kraj znát odpověď na otázku: Jaký tedy bude mít vliv osm větrných elektráren u Blatnice na životní prostředí? Na základě tohoto stanoviska Ventureal může zažádat stavební úřad o územní rozhodnutí. Je tu ale ještě jedna zapeklitost. Blatnice nemá schválený územní plán. A bez něj nic nového ve volné krajině stavět nelze.

A co soudí renomovaní odborníci o energii z obnovitelných zdrojů a jejím využívání?

V časopise Energetika leden 2006 vyšel zajímavý článek renomovaných vysokoškolských profesorů Pavla Noskieviče, Jaroslava Hyžíka a Jaroslava Kaminského. Všichni jsou odborníky na energetiku. článek poměrně uceleně hovoří o využívání obnovitelných zdrojů v Česku a nabízí pro laika a nezasvěceného čtenáře nový pohled na věc.

Autoři srovnávají stále propírané větrné elektrárny a jejich účinnost s ostatními zdroji, vodními elektrárnami, biomasou, solárními články. Větrníky se jako příliš nadějné nejeví. Kupodivu nejlepší prognózu má spalování komunálního odpadu novými technologiemi, které nezatěžují lidi ani přírodu okolo. Jako ukázku uvádíme citaci ze samotného závěru článku, která je vlastně shrnutím předchozí poměrně přesné argumentace :

„Klíčovou úlohou energetické politiky Evropské unie je posilování energetické soběstačnosti. Jedním z účinných řešení je využívání obnovitelných zdrojů energie. Jejich uplatňování by mělo být efektivní, založené na racionálních úvahách. Jestliže dnešní odhady uvádějí, že přímé státní dotace na dosažení cíle 8 % elektřiny z obnovitelných zdrojů v roce 2010 by byly 8 mld. Kč, pak stojí zato zamyslet se nad energetickou „nabídkou“ komunálních odpadů.

Investiční náklady na jednu linku pro 100 tis. tun odpadů ročně představují částku asi 2 mld. Kč a přinesou roční produkci 2,3 MWr elektřiny a 20 MWr tepla, a to trvale, bez závislosti na počasí. Výstavba zařízení schopných spolehlivě využívat veškeré spalitelné a jinak nevyužitelné komunální odpady vzniklé v ČR by si tedy vyžádala náklady přibližně odpovídající čtyřleté státní dotaci pro obnovitelné zdroje.

Efektivní hospodaření s obnovitelnými zdroji energie vyžaduje jejich využívání s co nejvyšší účinností. Avšak té je dnes nejrozšířenější způsob energetického využívání biomasy dosti vzdálen. Spalování biomasy pro účely vytápění umožňuje několikanásobně efektivnější využití energie v ní obsažené, navíc s přínosem akumulace energie.

Současný systém státních dotací probudil využívání obnovitelných zdrojů k čilému životu. Provozování zařízení k využívání obnovitelných zdrojů energie je nepochybně dobrý byznys pro výrobce energie a dodavatele zařízení, avšak méně pro Českou republiku. Z pozice vysokoškolských učitelů považujeme za potřebné upozornit na klesající zájem studentů o „klasickou“ energetiku, která představuje základ energetického systému. Není divu, jestliže je veřejnost neustále přesvědčována o neomezených možnostech obnovitelných zdrojů.“