Děti si z domu přinesli spacáky, než si však do nich měly s pohádkou ulehnout, čekala je ještě dlouhá noc plná zábavy. „Loni jsme je dostaly do postele až o půl druhé,“ řekla s úsměvem organizátorka akce Milada Vaníčková.
Hned na úvod čekala děti pohádka Skřítci. Nebyla však čtená, nýbrž v podání dětského divadelního sboru ze Základní školy Benešova.
Dalším zajímavým bodem na programu byla beseda s cvičitelkou psů pro nevidomé paní Tomášovou. Děti měly možnost se ptát na cokoli a také toho využily. Zajímalo je, jak to chodí v obchodě, co je na výcviku nejtěžší, jaké všechny povely musí pes umět. Že se jim beseda líbila, dokázaly na konci bouřlivým potleskem.
Po krátkém občerstvení pokračoval program přesunem do jiné místnosti, kde vyrušili u porady rokující tři rytíře a jednoho panoše a vílu. Na jejich otázku, co si myslí, že zde dělají, však našly odpověď až překvapivě rychle. „Hledáte tady poklad,“ vykřikl jeden z méně bojácných chlapců. Víla jim pak ještě poradila, že se nachází pod kamenem barvy padajícího listí a hon mohl začít.
Jak se ukázalo, najít ho nebylo až tak těžké, ale rozdělit se o něj, se zdálo neřešitelné. Proto si každý z rytířů vybral z dětí svoji armádu, kterou si vycvičil a připravil do boje. Děti si zde mohly prohlédnout historické zbroje a zbraně, učili se bojovou píseň, pochodovat i vrčet na nepřítele. „Náš rytíř je nejlepší,“ křičel Šimon, který měl tu čest dělat štítonoše.
K žádnému krveprolití naštěstí nedošlo, na bitevní pole totiž přišla víla a poklad chamtivým rytířům sebrala a rozdělila mezi jejich vojáky.
Ani to však ještě nebyl konec noci plné pohádek. Nyní malé čtenáře čekala soutěž na motivy Broučků Jana Karafiáta. Děti se vydávaly po broučích stopách a luštily nejrůznější úkoly. Na konci si pak každý vyrobil lampión, aby se sám mohl stát broučkem a ve společném průvodu zamířily do svých spacáků.
