Důvody tohoto jevu lze vysvětlovat různě. „Speciálně tuto statistiku nesledujeme,“ říká Jitka Číhalová, která vede vysočinskou pobočku statistického úřadu. Vysvětlení tohoto jevu může být podle ní několik. Na rostoucí počet třetích a dalších dětí v rodinách na Vysočině může mít vliv například náboženské vyznání. S ohledem na to, že kraj Vysočina patří mezi místa s nejvyšší religionizitou v Česku, je takový vliv velmi pravděpodobný. Na Vysočině se před deseti lety přihlásilo k víře 46,1 procent obyvatel kraje. Více – 54 procent – to bylo jen ve Zlínském kraji.
Tento pohled podporuje i skutečnost, že v našem kraji se rodí nejmenší počet dětí mimo manželství – tedy svobodným matkám. Zatímco v severních Čechách se dnes rodí přes polovinu dětí ženám bez manžela, je to u nás stále jen něco přes 30 procent dětí. Ale číslo se neustále zvyšuje.
Podle statistiků by dalším vysvětlením mohl být rostoucí počet dvojčat. Ženy tak sice rodí pouze dvakrát, ale mají tři, nebo dokonce čtyři děti. Na Vysočině se nyní rodí něco přes sto dvojčat ročně a tento počet mírně narůstá. Oproti minulosti jde o viditelný vzestup. Rostoucí počet dvojčat je výsledkem toho, že přibývá potomků počatých díky pomoci lékařů.
Někteří sociologové hovoří o tom, že třetí děti jsou fenoménem posledních let. Rodí se matkám, které měly dvě děti poměrně brzy, a s desetiletou i vyšší přestávkou se rodina rozhodla pro další. Pro takové zdůvodnění by hovořil věk žen, které rodí třetí a další dítě. Na Vysočině je jim podle statistik 33,3 roku. Prvorodičkám je v průměru 27,6 roku.
