Medu je čím dál méně a včelaři jsou v nelehké situaci. Už téměř rok. Loňské deště totiž nepřály sběru pylu. „Červen byl katastrofální a stalo se to, co se od roku 1975, kdy včelařím, ještě nestalo. Místo plusových hodnot na váze úlu ubylo třináct kilogramů medu,“ začal své povídání včelař Jaroslav Hájek z Kališť na Jihlavsku. „A to už šlo včelstvům o život. Proto jsem třicátého června začal krmit, místo toho, abych vytáčel med,“ dodal.

Těžké časy pro včely
- loňský deštivý rok včelám přiliš nepřál, bylo málo pylu
- letošní chladné jaro je zatím nutí zůstávat v úlech
- včelaři mají medu čím dál méně a cena letí vzhůru

V podobném duchu hovořil i novoměstský včelař Pavel Kaláb, který nemá med už od loňského jara. „Někteří včelaři ho sice ještě mají, ale hodně se zvýšila cena,“ řekl. Nyní se platí dvě stovky za kilo, tmavý medovicový je ještě o dvacet korun dražší. V supermarketech je sice med k dostání neustále, třeba i levněji, ten ale může být nekvalitní. „Med je jedna z nejvíce falšovaných potravin v republice,“ varoval již dříve Hájek.

Špatné podmínky znamenají také výrazný úbytek včelstev. Například základní včelařská organizace Horní Dubenky měla v posledních letech čtyři sta až čtyři sta deset včelstev, za loňský neúrodný rok a letošní mimořádně studené jaro klesl součet včelstev na 326. „A to jsou na tom jinde ještě hůř, protože se jim ke stejným problémům, které máme my, ještě řadí mor včelího plodu. A na tuto nemoc mají veterináři spolu s hasiči jediný lék - oheň,“ ví včelař Hájek.

Tomu dělá vrásky na čele hlavně letošní chladné jaro. „Včely v březnu létaly jen šest dní. Jindy to bývá i patnáct. V dubnu zatím včely létaly jen tři dni mezi devátým a jedenáctým dubnem,“ uvedl devatenáctého dubna, co do té doby vypozoroval. Začínající včelaře varuje, že jim včelstva mohou na přelomu dubna a května zahynout hladem. Podle Hájka je nutné dělat jarní prohlídky a nespoléhat se na to, že vše jde zjistit podle letu včel.

Váha kvůli zásobám

Hájek dále poradil začínajícím včelařům, aby si obstarali váhu. „Je to proto, aby věděli, zda v úlu zásob ubývá nebo přibývá. A hlavně ať si všechny údaje o včelách píší a nespoléhají na paměť,“ vzkázal. Kdo bude mít další otázky, může zavolat na telefon 606 107 539, Jaroslav Hájek se o své zkušenosti rád podělí. Může povyprávět i o svém vynálezu, kterým je úl Javořičan.

To mladý včelař Tomáš Juřeňa z Třebíčska současnou situaci nevidí až tak dramaticky. „Rozvoj včel začal trochu později oproti loňsku, ale myslím si že se nic tak hrozného neděje a vše doženou, výkyvy s počasím jsou každý rok,“ zhodnotil. Váhu se snaží používat na většině stanovišť, ale až v období první výraznější snůšky. „To abych měl přibližnou představu, kdy začít s medobraním. I za mě váhu musím jedině doporučit, hodně ukáže a tím ušetří spoustu práce a taky času, kterého je v sezoně vždy málo,“ potvrdil.

Včelař z Křídel Zdeněk Tatíček pak našel i pozitivum. „Buďme rádi, že nástup jara tady nebyl rychlý. Kdyby se příroda rychle rozeběhla a následně ustrnula, mělo by to daleko horší následky,“ poukázal na to, že v jižněji položených oblastech se stromy a rostliny prudce zazelenaly a pustily do kvetení. Následné ochlazení tam přineslo vrásky na čelo nejen sadařům a zahrádkářům, ale také včelařům.

Podle mínění některých chovatelů včel se ale počasí chová přesně tak, jako se chovalo kdysi. „V poslední době jsme si zvykli na rychlý nástup jara. Teď se to vrátilo do normálu, je to pomalejší, ale je to tak, jak to bývalo kdysi. Takže ještě se může všechno změnit a med třeba bude,“ usmál se včelař ze Zubří Miroslav Glier.