„Není se čeho bát. Platí to u plazmy i krve," řekl při darování plazmy Zdeněk Kristek ze Želetavy. „Po plazmě ale nejsem tolik unavený jako po darování krve," poznamenal.

Podle vedoucí třebíčského odběrového střediska Marie Dudíkové jsou ale takové pocity po odběrech individuální. „Nedá se to říct všeobecně, člověk i darováním plazmy ztrácí část objemu cirkulující krve, tím trošku klesne tlak, takže by měl mít v den odběru klidový režim, doplňovat tekutiny, nelézt na střechy, neskákat padákem, nepotápět se," upozornila.

Zmínila se o rozdílech mezi darováním krve a plazmy. Jedním z nich je čas. Zatímco pro odběr krve stačí deset minut, darování plazmy trvá asi půl hodiny. „Spoustu lidí to odrazuje. Celou tu dobu je člověk napojen na žílu, to znamená, že ta žíla musí být opravdu kvalitní a dobře viditelná. Další kritérium je, že dárce nesmí mít křečové žíly nebo záněty cév," líčila.

Odběrové středisko oslovuje hlavně své prověřené klienty, aby zvážili darování samostatné plazmy. „Nemůžeme na plazmaferézu posadit někoho, kdo si nevyzkoušel odběr plné krve," upozornila Dudíková.

Pětadvacátý odběr

Krev mohou muži darovat nejdříve po třech měsících, ženy po čtyřech. Krevní plazma se ale oproti červeným krvinkám obnovuje rychleji. „Bílkovinám krevní plazmy to trvá zhruba 48 hodin. Doporučený interval při darování je jeden měsíc u obou pohlaví," dodala vedoucí třebíčského odběrového střediska.

Červené krvinky využívají nemocnice k léčení chudokrevnosti nebo při krevních ztrátách. Jejich trvanlivost je ale pouze šest týdnů. Mnohem delší exspiraci má krevní plazma. „Po odběru se šokově zmrazí a můžeme ji používat tři roky," podotkla Marie Dudíková.

Zatímco Zdeněk Kristek se k dárcovství krve a jejích složek dostal poprvé na vojně, Vladimír Klouda z Třebíče díky přátelům. „Prostě mi jednou řekli, abych šel, tak jsem šel," řekl s tím, že odběr byl celkem jeho pětadvacátý.

Plazmu daruje už od roku 2008, kdy se pro to v Třebíči poprvé naskytla možnost. „Stejně jako za darování krve mám i za plazmu den volna. Že ten odběr trvá o několik minut déle, mi nevadí," mínil Vladimír Klouda.

V třebíčském středisku se od května 2008 uskutečnilo více než šest a půl tisíce odběrů plazmy. „Bylo by ale žádoucí to celkově navýšit," poznamenala Dudíková.

„Doba použitelnosti je u krevní plazmy dlouhá. Kromě využití ke klinickým účelům se z ní vyrábí i koncentráty bílkovinných frakcí, po kterých je v medicíně velká poptávka. Plazmu bychom tak mohli odebírat prakticky pořád bez toho, aniž by nějaká přišla nazmar," dodala vedoucí odběrového střediska.