O zabavený majetek v období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 mohou církve žádat již od začátku letošního roku. Farnosti římskokatolické církve z třebíčského a moravskobudějovického děkanátu ale prozatím žádnou žádost na Státní pozemkový úřad neodeslaly.

„Bylo by jen těžko představitelné, kdyby 400 farářů hledalo v rejstřících pozemky, na které mají jejich farnosti nárok. V současné době probíhají přípravné práce, které za nás faráře dělají pracovníci brněnského biskupství," vysvětlil třebíčský děkan Jiří Dobeš.

Podklady a rozpracované žádosti by měli správci farností obdržet přibližně za měsíc. „Následovat bude překontrolování údajů a odeslání hotových žádostí. To už budou mít na starost jednotliví faráři," doplnil Dobeš.

Ani jeden ze dvou farních sborů Českobratrské církve evangelické na Třebíčsku dosud o žádné navrácení pozemků či budov nepožádal. Ten třebíčský, který sídlí na Bráfově třídě, však neměl, oproti mnohým katolickým farnostem, žádný důvod. „Je to prosté: Nemáme o co žádat, protože jsme nikdy nic nevlastnili. Ani pozemky, ani žádný dům na náměstí," řekl farář evangelického sboru v Třebíči Tomáš Potoček.

Jeho sbor totiž vznikl až v první polovině 20. století, zatímco jiné i před rokem 1800. „Tehdy bývalo zvykem, že při založení sboru mu věřící darovali pozemky. Náš ale vnikl o přibližně 120 let později, kdy už se to příliš nedělo," vysvětlil třebíčský evangelický kazatel.

Podobně je na tom ale i jeden z nejstarších evangelických sborů u nás. Ke kostelu v Horních Vilémovicích, který byl postaven již v roce 1788, prý žádné pozemky mezi zabavenými nebyly. „Alespoň jsme tedy na nic takového nepřišli. Nechal jsem si to zjišťovat z několika zdrojů, kromě pozemku u fary a hřbitova nám ale zřejmě nikdy nic nepatřilo," řekl farář tamního evangelického sboru Alois Němec s tím, že v hledání případného zabaveného majetku bude v následujících měsících pokračovat.

Oproti katolickému brněnskému biskupství hledal údajné majetkové nároky jako správce farnosti sám. „Představitelé Českobratrské církve evangelické nám dali jen instrukce, jak při hledání postupovat," líčil Němec.

Nárok církví na zabavený majetek uplyne s koncem letošního roku. „Zákon stanovuje lhůtu pro podání výzev ze strany žadatelů k vydání zemědělské nemovitosti, která je 12 měsíců od nabytí účinnosti zákona, tedy od 1. ledna 2013," upřesnila mluvčí Státního pozemkového úřadu Monika Machtová.

V případě, že by některé z žádostí stát nevyhověl, má ještě církev možnost se proti tomu odvolat. „Na podání žádosti o rozhodnutí o vydání ve správním řízení má církev šest měsíců. Státní pozemkový úřad pak rozhodne ve lhůtě šesti až dvanácti měsíců," doplnila Machtová.