V sobotu 8. srpna se tady totiž konala jubilejní desátá Jemnická bitva. „Nedá se ale říct, že by byla něčím speciální. Snad jen tím, že se nám povedlo ji uspořádat i v době koronavirové pandemie a přišlo opravdu hodně lidí. A na konci pak byl výroční ohňostroj, ten běžně nebývá,“ uvedl jeden z pořadatelů Martin Bahounek ze skupiny Novus Origo z Polné na Jihlavsku.

O diváky rozhodně nebyla nouze. Po obvodu bojiště se jich shromáždila pěkná řádka. Mezi nimi i sedmiletá Anička. „Nejvíc se mi líbila paní na koni. Měla moc krásné šaty. Naopak jsem se trochu bála výstřelů,“ svěřila se malá návštěvnice akce.

Scénář se každý rok mění, reálný historický základ však nemá. „Dříve jsme čerpali z bitev, které se udály v okolí, ale to už je vybrané. Teď jsou všechny naše příběhy smyšlené. Navíc lidem se stejně více líbí, když je tam nějaký čaroděj a doprovází to různé ohnivé efekty,“ všiml si Bahounek.

V zámeckém parku se sešlo na 350 válečníků, ošetřovatelek, ale nechyběly ani zmíněné královny magie. „Letos přijelo více účinkujících, než je běžné. Nejrůznější historické skupiny tady mají zastoupení od Litoměřic přes Brno až po Ostravu,“ líčil Bahounek.

Jedním z nich byl třeba Michal Molčík z Prostějova, který patří k Družině z Bukovíka. „Účastníme se od samého začátku. Pamatuji si, že první ročníky bývávaly ještě na letišti a byly takové komornější. Tady v parku je to ale lepší. Je tady stín, rybník… Samotná bitva je sice mírně do kopce, takže se člověk v tom oblečení trochu zapotí, ale stojí to za to,“ prozradil mladý bojovník.

I přes to, že to do Jemnice má více než 160 kilometrů, o přerušení tradice neuvažuje. „Jezdíme sem strašně rádi a rozhodně budeme pokračovat. I kdybychom si vůbec nezabojovali, jde hlavně o ty lidi. Sejde se tady skvělá parta, kterou baví ta samá věc. Nebýt jich, nemělo by to smysl,“ dodal s úsměvem Molčík.