Když se před dvaceti lety hnala na Prahu velká voda, sledovali to i v Číchově na Třebíčsku. Zde ale bývají na rozvodněnou řeku zvyklí. „Jihlavka u nás vystoupá z koryta skoro každý rok,“ vykládá Zdeněk Vrtal.

Velká voda v Třebíči 13. a 14. srpna 2002.
Dvacet let od povodní: připomeňte si, co se na Vysočině dělo den po dni

KOMPLETNÍ TÉMA K POVODNÍM NAJDETE ZDE

Vrtalovi mají zahradu přímo u řeky Jihlavy, kterou tu všichni nazývají něžnou zdrobnělinou. A to i přesto, že Číchovští s ní museli mnohokrát bojovat. S řekou se tu ale za stovky let existence obce naučili žít – a dokonce si ji dali i do znaku obce. „Velká voda v roce 2002 byla problém hlavně v Čechách. Tady se řeka taky rozvodnila, ale nebylo to nic neobvyklého. Zažili jsme horší povodně,“ vzpomíná Vrtal.

Jeho slova potvrzuje číchovský starosta František Veleba. „Řeka u nás tenkrát kulminovala 12. srpna. Lehce zasáhla tři domy stojící těsně u ní,“ popisuje Veleba.

Zdroj: Deník/Milan Krčmář

V těchto domech už tehdejší obyvatelé nebydlí. Jedni se přestěhovali vysoko nad řeku, další dům prodali. Ve třetím domě v roce 2002 žila starší paní. „Paní Dvořáková. U ní jsme kvůli vodě zasahovali docela často,“ říká Vrtal, který býval dobrovolným hasičem a zásahů kvůli povodním zažil mnoho. „Hodně velká voda sem dorazila i v roce 2006, tehdy strhla most. Od Dvořáků jsme tenkrát vynášeli cenné věci. Já měl zrovna v rukou televizi a na chlapy křičel, ať neotevírají vrata, protože ta zatím držela vodu. Jenže v tom okamžiku je někdo otevřel. Okamžitě jsem se ocitl po prsa ve vodě. Dokázal jsem to ale ustát a televizi zvedl nad hlavu. Sice jsem plival vodu, ale televizi jsem zachránil,“ říká vesele, byť tehdy mu do smíchu moc nebylo.

20 let od ničivých povodní.20 let od ničivých povodní.Zdroj: Deník/Jan LakomýPrávě kvůli strženému mostu Číchovští na povodně z roku 2006 vzpomínají více než na ty, které obec zasáhly v roce 2002. Nový most dostali až o tři roky později, do té doby se jezdilo po pontonovém. „A v devadesátých létech nám řeka pro změnu shodila část lávky. Tam byl problém i v tom, že u ní tehdy ještě ústil Leštínský potok. Voda z něj šla do protiproudu vůči Jihlavce a dělalo nám to tu paseku,“ vysvětluje starosta.

Povodně v roce 2002 na Třebíčsku. Rozvodněná řeka Jihlava.
OBRAZEM: Před patnácti lety zaplavily Třebíčsko povodně

Úplně největší „paseka“ však v Číchově nastala roku 1985, kdy se i v Třebíči plulo po náměstí na lodičkách. „Vzniklo to tak, že se nad blízkými Bransouzemi nahromadily ledy. Řeka se zvedla a hnala se na Číchov. A pak zaplavila bývalý mlýn. Stojí hned vedle obecního úřadu, jenže ten je asi o metr a půl výš než mlýn. Ne nadarmo se té vyvýšenině říká Na ostrově,“ ukazuje Vrtal směrem k budově mlýna. „Tenkrát se řeka rozvodnila tak rychle, že uvěznila paní Čermákovou, která v mlýně bydlela. Hasiči ji museli přes vodu vynášet na nosítkách. Tehdy to bylo opravdu škaredé, ale jedna veselá věc se k tomu přece jen váže,“ opět se usmívá Vrtal. „Na jaře k nám vždy jezdili vodáci z Brna, aby otevřeli řeku. Tehdy zaparkovali u úřadu. K jejich autům už se voda nedostala, ale dokonale je obklopila. Úřad se s těmi auty opravdu ocitl na ostrově. Tenkrát jsme si z toho dělali legraci, že je to nejbezpečnější parkoviště na světě,“ dodává Vrtal a pak se vrací ke své práci na zahradě.

Pokud ji zase někdy zatopí řeka, nikomu v Číchově to nepřijde divné. To se tu přece stává téměř každý rok. Včetně roku 2002. Pro Číchovské nebyla tehdejší velká voda ničím neobvyklým.