Kliknutím zvětšíteČí jsou hody? Naše! Několik tun těžký jeřáb byl potřeba k tomu, aby se víc než dvacet metrů vysoký kmen vztyčil k obloze. Stavěním májky začala v sobotu 16. října tradiční dvoudenní slavnost hody v Mohelně na Třebíčsku. Městys sice leží na Vysočině, ale tradicemi a zvyky má mnohem blíž k nedaleké jižní Moravě.
Hody pořádá spolek Mohelenská chasa. „Jsme parta několika desítek lidí co se rozhodla, že si založí spolek. Již několik let se snažíme, aby se v Mohelně udržovaly tradice. Naším každoročním posláním je zorganizovat pouť, tradiční krojované hody a nyní i dětský den v podobě pohádkové cesty,“ informovala letošní hlavní stárková mohelenských Hodů Eva Eliášová.
Hodovou tradici městys Mohelno dokázal udržet bez přerušení dlouhé desítky let. Do průvodu chodili už kdysi dávno pradědečkové a prababičky dnešních mládenců a slečen. Hody začínají sobotním stavěním májky, večer je zábava, slavnostní průvod obcí s kapelou se vydává na cestu v neděli ráno. „Do průvodu jde tak maximálně dvacet párů. Víc mladých v obci není. Do hodového průvodu smějí jít jenom svobodní,“ upřesnila Eliášová.
Barevné kroje, kterými se hodovníci chlubí, ale nejsou místní. Podle Eliášové byl mohelenský kroj chudý. Jeho přesnou podobu v městečku už nikdo nezná. Kroje v průvodu jsou kyjovské. Mládež si je půjčuje za nemalé peníze. „Za ženský kroj se platí jednorázově 1500 korun, za mužský 700. Drahé jsou i dětské kroje. Ženské kroje jsou škrobené a bohatě vyšívané. Poškození by přišlo draho,“ poznamenal další z pořadatelů, Milan Němec. Podle jeho zkušeností ale mladých v průvodu čím dál víc ubývá. Stěhují se z Mohelna pryč nebo ztrácejí o tradice zájem.
Hody přilákají do městečka i hosty z okolí, hlavně ty, co bydlí v místních penzionech. „Hody znám hlavně ze Slovácka, tam je to událost roku. Tohle je taková místní varianta,“ poznamenal jeden z diváků Martin Juřík, sledující stavbu májky. V čele slavnostního průvodu jde v neděli dopoledne hlavní stárek a stárková. Podle Evy Eliášové se hlavní pár každý rok mění. „Být stárkovou není žádný med. V sobotu uváže šátek na vrchol májky, ale během celého roku má na starosti přípravu hodů. Zajištění sálu, kapely, ale především shánění peněz,“ popsala slečna Eva náplň své letošní funkce. Stárek je tedy totéž co pořadatel. Organizace hodů stojí víc než 160 tisíc. Spolku ale finančně pomáhá radnice. Kmen na májku dostává chasa zadarmo z místního lesa.
Podle Davida Kočího z Mohelna, znalce místních tradic a člena Mohelenské chasy, jsou hody obřad, kterým se kdysi děkovalo za úrodu. „Historie sahá do 19. století a je spojená s lidovými kroji. Má i velký společenský význam. Tradice se předává po generace,“ upřesnil. Nejbohatší tradici mají hody na Moravě.
Hody se podle Kočího slavívaly v různý čas a to obyčejně na den patrona chrámu Páně. Jejich tradice je velmi dlouhá, období vzniku této události není známo. „Až teprve císař Josef II. svou reformátorskou rukou zasáhl i do této hlučné a veselé slavnosti a nařídil, aby se hody slavily v celém Rakouském císařství ve stejný čas a to třetí říjnovou neděli po svatém Havlu,“ dodal. Byla to totiž příhodná doba po skončení sklizně a konce prací na polích. Od té doby někde slaví císařské nebo také havelské hody. Hody (v Čechách posvícení, ve Slezsku krmáš, v bývalé německé jižní Moravě kiritog, a to z německého Kirchweih - posvěcení kostela) se konají od poloviny srpna až do konce listopadu.
7
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
