Milovníci přírody nejsou z asfaltu příliš nadšeni. „Nejspíše z takzvaných evropských peněz vznikla v úchvatné přírodě Vysočiny silnice široká bezmála čtyři a půl metru, po které se prohánějí motorky a auta," rozčiloval se například Petr Hartl.

Projekt vznikl v rámci komplexních pozemkových úprav. Téměř dva kilometry dlouhá cesta prochází mezi dvěma remízky, které jsou součástí chráněné lokality Kobylinec, na které koniklec roste. Dílo stálo přes 7,5 milionu korun. Dotací na něj přispěl státní program rozvo- je venkova. „Dohoda o poskytnutí dotace byla podepsána dne 3. 4. 2014," upřesnila Alžběta Králová ze Státního pozemkového úřadu.

Podle starosty Břetislava Česneka převažují na rekonstrukci komunikace pozitiva. Například to, že obecní rozpočet stavba nijak nezatížila. „Všechno platí a organizuje pozemkový úřad. Kladně se vyjadřovalo i životní prostředí," poznamenal starosta Česnek. Lokalita je součástí Přírodního parku Třebíčsko s charakteristickým krajinným rázem, remízky, rybníky a žulosyenitovými balvany.

„Úchvatné kameny, na které je v přírodním parku téměř zakázáno sáhnout, se smutně povalují podél cesty, kam je někdo necitlivě pohodil," stěžoval si Petr Hartl.

Nic se nestalo

Jeho mínění však vyvrací vedoucí třebíčského odboru životního prostředí Pavel Vo-sátka. „Při prohlídce na místě bylo zjištěno, že podél cesty jsou skutečně ojedinělé kameny evidentně pocházející z cesty. Nebylo zjištěno poškození žulosyenitových balvanů a balvanovitých ostrůvků, které dle vyhlášky podléhají zvláštní ochraně," ujišťoval Vosátka.

Stejně tak neměly zaznamenat újmu ani stromy v lesních úsecích, kde se těžké stavební stroje také pohybovaly.

Kromě opravy povrchu byla jedním z cílů i ochrana před povrchovou vodou, která se společně s hlínou valila do vsi při každém větším dešti.

Dělníci proto v těchto dnech pokládají do nové cesty dva masivní betonové žlaby a rošty. „Stoprocentně to pomůže, navíc to bude předcházet i erozi půdy," zamýšlel se trnavský starosta. „Všechna přebytečná voda, která dřív tekla do obce, bude nově svedena do potoka," doplnil.

Zda budou protipovodňová opatření stačit, se podle místního Jaroslava Kudláčka teprve ukáže. Místo valícího se živlu se ale teď nejvíce obává zvýšení rychlosti u svého domu. „Zdejší zemědělci to tady znají, pokud tudy ale pojede někdo cizí se silným traktorem, nebude se omezovat. Po asfaltu se mu pojede rychleji," mínil Kudláček, který bydlí v ulici, která na novou cestu navazuje. „Někdy mám problém vyjet s vlekem z domu. Vždycky mi raději někdo ukazuje, jestli seshora něco nejede," líčil. Podle místního Miroslava Doležala bylo na cestě nebezpečno ještě před zbudováním asfaltového povrchu. „Maminky tam chodí s kočárky a když se proti vám vyřítí kolaři, máte co dělat," upozornil. Nezbývá mu nic jiného, než věřit, že cyklisté budou ohleduplní. „Platí to i pro lidi s kolečkovými bruslemi. Pro ně to bude úžasná věc," podotkl.

Že by se na nové cestě zvýšil motorizovaný provoz, si starosta Břetislav Česnek nemyslí. „Vozovka je většinou jen třímetrová a zatáček tolik, že rychlá jízda nebude možná," mínil.

Nový úsek zatím sahá pouze po hranici trnavského katastru. Zda se v budoucnu prodlouží až do Náramče, nikdo neví. Záležet to bude na tom, zda se v obci budou provádět komplexní pozemkové úpravy. U Trnavy se, alespoň ne v režii pozemkového úřadu, žádná další oprava neplánuje. „Krajský pozemkový úřad pro Kraj Vysočina, Pobočka Třebíč, nemá připravenou žádnou projektovou dokumentaci, na základě které by mohlo dojít k dalším rekonstrukcím polních cest," potvrdila Alžběta Králová.

Komplexní pozemkové úpravy

V nejbližších letech tak žádný asfalt v krajině kolem Trnavy nejspíš nepřibude. Administrativní kroky, které vybudování vozovky kolem chráněné lokality Kobylinec předcházely, se totiž táhly téměř osm let. Krajský odbor životního prostředí vydal souhlas se zásahem do ochranného pásma přírodní památky už 31. října 2006.

Mimo protierozních opatření mají komplexní pozemkové úpravy za cíl zhodnocení půdy jednotlivých vlastníků, kteří s těmito zásahy musí souhlasit. V rámci úprav by se totiž měl snížit počet parcel, tedy vytvoření větších celků. Zároveň s nimi se budují nové cesty, aby se usnadnil dosah těchto pozemků. Díky tomu by se podle pozemkového úřadu měl snížit i provoz zemědělské techniky v obci.

V případě cesty skrz Evropsky chráněnou krajinnou oblast u Trnavy se jednalo o opravu historické komunikace. K rekonstrukci, jejímž výsledkem je asfaltový povrch, si ji vybralo vedení obce společně se sborem zástupců, které si zvolili vlastníci půdy. Došlo k tomu už v roce 2004, kdy se proces pozemkových úprav v trnavském katastru zahajoval.