Červenky nejsou jediným druhem, který se na zimu nevydává do teplých krajin. „Stále více ptáků u nás přečkává zimu. Je to dané mírnějšími zimami a adaptací ptáků na městské prostředí,“ vysvětlil.

Ptáci, kteří se za zimou vypraví, se učí vracet dříve. Například špačci obecní nebo skřivani polní. „I dříve se říkalo, že skřivan musí na Hromnice vrznout, i kdyby měl zmrznout. Jednotlivci se tu objevovali začátkem února už před desítkami let, ale myslím, že hlavní přílet byl letos zase o nějaký den dřív,“ dodal Hlaváč.

Na jižní Moravě také čím dál častěji zimuje například holub hřivnáč. „Také třeba čáp, který na zimu zůstává u Strážnice na Hodonínsku. Je zajímavé, že neodletěl,“ poznamenal jednatel jihomoravské pobočky České ornitologické společnosti Gašpar Čamlík.

Zatěžkávací zkouška

Ptáci stále ve větší míře využívají městské prostředí v zimě, protože zde najdou víc potravy a městské klima je mírně teplejší. „Ve městech tady byl proti minulým letům větší počet rehků domácích, lidově kominíčků,“ doplnil ornitolog Čamlík. I přes teplý začátek udeřily v únoru mrazíky, podle ornitologů ale netradičně zimující ptactvo výrazněji neohrozí. Zatěžkávací zkouškou mohou být například pro dravce. „V tomto roce nám přišlo docela dost vysílených a zesláblých ptáků. Právě třeba kvůli tužší zimě. Káňata, poštolky, kalousové. Byli na pokraji sil a nebyli schopní létat,“ poznamenal například ředitel záchranné stanice Pavlov Zbyšek Karafiát.

Když zůstane napadaný sníh déle, ptáci složitě hledají potravu pod ním.

Podle ornitologů se ptáci proti zimě adaptují například dočasným přesunem nebo zimu prostě přečkají. „Bylo tady osmnáct stupňů pod nulou a červenky to přežily úplně bez újmy,“ dodal ornitolog Hlaváč.

Do konce února už ptactvo v kraji silné mrazíky nezastihnou. „Ve čtvrtek bude až patnáct stupňů,“ uvedl meteorolog z Českého hydrometeorologického ústavu Milan Bubniak.