Co pro vás ocenění Mistr tradiční rukodělné výroby znamená?

Samozřejmě si ho vážím. Ale dnes by je měl dostat každý člověk, který se živí rukama. Protože řemeslníků ubývá.

O vaše výrobky bude asi velký zájem.

Zájem je, ale mění se to. Byly doby, kdy sem lidi chodili hodně. Pak se vyskytly levné záležitosti, například opasků je plný trh. Teď zákazníkům došlo, že to není pravé, objevují se zase. Přichází ti, kterým jsem opasky dělal před pětadvaceti, třiceti lety a nosí je dodnes. Jen říkají, že jsou o deset centimetrů kratší (směje se).

Krom sedel tedy vyrábíte i jiné věci.

Pro různé firmy dělám například pouzdra na nože, pouzdra na kulečníková tága, a co si kdo objedná.

Odmítnete nějakou zakázku?

Snažím se vyvarovat opravám. Protože opravovat asijské zboží je škoda práce. Nepřinese to žádný efekt.

Výrobky máte pracně a hodně zdobené. Kde se inspirujete?

Když jsem začal dělat westernová sedla, byl tu za mnou jeden americký sedlář. Poradil mi, že v Americe musí být sedlo nazdobeno celé, jinak by to vypadalo, že člověk nic neumí. Tam si na to potrpí. U nás se lidem zdá být sedlo přeplácané. Ale je to podobné, jako u moravského kroje. Moravský kroj je taky samý ornament, a kdyby tam ornamenty nebyly, nebyl by to moravský kroj. U sedel to funguje podobně.

A vzory pochází odkud?

Vzory vychází ze secesních vzorů, říká se tomu sheridanský styl. Každý výrobce má svůj styl, maluje vzory, jak umí.

Zákazníky máte po celém světě?

Spolupracoval jsem s firmou, která vyváží sedla do Ameriky. Pouzdra na tága se prodávají po celém světě. Dělám různé dárky na zakázku, které se dostanou do Itálie, Francie, Německa, Austrálie. Zákazníky mám i v Rakousku. Ale není toho tolik, jak to vypadá. Mám jen jedny ruce, jde o jednotlivé kusy.

Jak dlouho trvá vyrobit zdobené sedlo?

Základní sedlo sedm dní. Zdobené počítám spíš na hodiny, protože tu bývám třeba i dvanáct hodin denně. Může to to trvat deset, čtrnáct dní. I déle.

Máte tu plno nástrojů. Dají se koupit, nebo používáte staré?

V době internetu se dá koupi vše. Hluchá doba byla na začátku devadesátých let. Tehdy se dalo sehnat jen to, co zbylo po starých sedlářích. Dnes se dá koupit vše. Není problém objednat si z Ameriky i knihy a návody, jak se co dělá.

Když jste na začátku devadesátých let se sedlařinou začínal, musel jste se vším prokousat sám?

Když jsem začínal, každý vše tutlal, tajil, nechtěl nikomu nic říct. Do dílny nikdo nikoho nepustil, aby náhodou něco neokoukal. Pokud u nás existovaly nějaké návody, bylo to psáno povrchně se zaměřením na velké stroje, navíc je někdy psali lidi, kteří byli jen teoretici, neznali praxi. V Třebíči byl starý sedlář Karel Křížek, toho jsem se vyptával, jak se co dělá.

Zaujala mne zdobená kytara. Tu jste si vyráběl pro sebe?

Ne, tu jsem dělal pro jednoho kytaráře, který kytary vyrábí. Udělal jsem jich už víc. Pro sebe ne, i když hraji. Já nemám na kytaře ani řemen. Nemá mi ho kdo udělat (smích).

Luděk Žákovský

Žije v Jackově. V Moravských Budějovicích provozuje sedlářskou dílnu. Specializuje se na výrobu sedlářských potřeb a koňských sedel na míru. Patří k vyhledávaným dodavatelům pro klienty v zahraničí. Sedlářské umění Luďka Žákovského bylo prezentováno na výstavách, na westernových závodech, na rytířských turnajích nebo na řemeslnických trzích či převáděcích akcích. Luděk Žákovský je výjimečný svojí precizností, citem pro kožený materiál a pokorou, se kterou ke svým výrobkům přistupuje. Jeho celoživotním koníčkem je hudba, figuruje jako umělecký vedoucí country skupiny Tuláci nebo jako kytarista v hudební skupině Paprsky.

V dubnu 2019 obdržel titul Mistr tradiční rukodělné výroby. Titul od roku 2016 pravidelně uděluje zastupitelstvo Kraje Vysočina.

K výrobě kožených výrobků používá Luděk Žákovský třísločiněné kůže z hovězího dobytka. K nejpoužívanějším nástrojům, které v jeho dílně nemohou chybět, patří sedlářský půlměsícový nůž, hranořízek, sedlářská kladívka, hladítka, okrajovače, probíječe, sedlářská šidla, prošívač a vázací jehly s tupou špičkou a v neposlední řadě pak sedlářský koník k ručnímu šití.