V Třebíči jsou čtyři čajovny; čajovna a kavárna Babylon je součástí hotelu Zlatý kříž na centrálním Karlově náměstí. "Pokud je takovéhle počasí a před Vánoci, tak to ještě jde, jinak je to spíš prodělečná záležitost," řekl majitel Jiří Šmarda. Uvedl, že si čajovnu může dovolit proto, že má víc provozů - i hotel s restaurací. Návštěvníkům čajovny stačí za večer jedna konvička čaje, zatímco za pivo v restauraci se utratí mnohem víc. "Do čajoven chodí hlavně mládež a studenti, a ti nemají takové finanční možnosti," dodal Šmarda.

Po zkušenostech s provozem samotné čajovny rozšířila nabídku také Kafírna Samsára ve Žďáru nad Sázavou. Její majitel Marek Toman uvedl, že asi polovina hostů preferuje čaj, zbývající mají raději kávu. Podotkl, že ve větších městech s vysokými školami se čajovnám podniká lépe. Ve Žďáru lze ochutnat čaje podle speciálních receptur, do nichž se přidává nejrůznější koření, mléka a příchutě. Lidé chodí i kvůli vodní dýmce.

V Moravských Budějovicích na Třebíčsku asi tři roky funguje studentská čajovna, o niž se stará klub tamních gymnazistů. V provozu je udržována díky krajským dotacím. "Není to čajovna v pravém slova smyslu, ale svým interiérem se tomu hodně podobá," vysvětlil pedagog Jiří Vorlíček. Čajovna se otevírá v pátek večer a nabízí čaje, čokoládu a studené nápoje. Konají se v ní besedy, koncerty či představení filmového klubu. Návštěvnost závisí na tom, zda je nabízený program natolik zajímavý, aby mladí lidé nedali přednost restauracím. V Jihlavě funguje například čajovna Kuba & Pařízek na Masarykově náměstí, vchází se do ní přes knihkupectví. "My jsme spokojeni. Jsme tady deset let a klientelu máme vybudovanou," řekla Iva Pařízková. Uvedla, že k nejoblíbenějším čajům patří ty nejčerstvější - nyní to je čaj z Tchaj-wanu. V široké nabídce jsou japonské a čínské čaje, ovocné čaje či rooibos, což je bylina pocházející z jižní Afriky. Lidé ale mohou ochutnat třeba i variantu tibetského čaje s máslem.