Zajímavá byla především první polovina jeho historie. Období do roku 1960 bylo velmi vzrušující. Kino za jednačtyřicet let změnilo několikrát majitele i název. Pokud si zmapujeme nejdůležitější okamžiky historie kina, můžeme podle nich zcela jednoduše odvodit i československé dějiny. Německo-české plakáty odkazují k druhé světové válce, články o babickém procesu zase na období 50. let a změna názvu na Sputnik k sovětizaci československé kultury v poválečných časech.

Kino bylo pod názvem Bio Moravia postaveno stavitelem Josefem Herzánem v roce 1919. Podle původního projektu mělo mít dokonce 720 sedadel. Nakonec zvítězila nutnost po víceúčelovosti, a míst bylo téměř 550.

Multifunkčnost budovy podtrhovalo jeviště, které mělo tři úrovně jeviště, propadliště a sklad kulis. A nechybělo ani zapuštěné orchestřiště. Díky tomu sloužilo kino nejen k promítání filmů, ale i k celé řadě dalších akcí, od přednášek až po divadlo.

Na začátku třicátých let změnilo kino poprvé, a zdaleka ne naposled, svůj název a majitele. Kino koupil Sokol Třebíč, který se stal prostřednictvím své společnosti Apollo jeho provozovatelem. Kino neslo nový název Stadion.

A promítat se ve Stadionu nepřestalo ani za války. Na plakátech, které byly pochopitelně česko-německé, se objevily především české a německé snímky. Ovšem na plakátech z roku 1942 lze také nalézt švédskou veselohru Celá škola tančí (1940) nebo italské filmy Skleněný most (1940) a Černý korzár (1938). Ještě v lednu 1945 mluví plakáty dvojjazyčně. Ten, který zve 24. května na akci Buchenwald, je již pouze český.

Další plakát z konce června oznamuje, že třebíčská kina zahajují svoji činnost filmem Druhá směna (1940).

V té době šlo o kina Stadion, Sušil a Baťa. Na plakátě z počátku července na anglický snímek Devět mužů už nechybí poznámka: „Němcům nepřístupno".

V roce 1948 kino opět mění svůj název. Zachytit tuto změnu lze na plakátech. Zatímco říjnový nese ještě název kino Stadion, na listopadovém je již v hlavičce nápis Kino Svět.

V roce 1950 žije v Třebíči 18 tisíc obyvatel. Kino Svět má 627 míst k sezení a hraje sedm představení týdně. O dva roky později je to již 12 představení týdně, jak ukazují informace ze zprávy k plánované adaptaci kina Svět. Přestože existují dokumenty, které žádají o tuto akci již od počátku 50. let, k samotné přestavbě dojde až v roce 1958.

V padesátých letech nebyl prostor kina Svět využíván pouze ke kulturním akcím. V listopadu roku 1951 se tam uskutečnil proces s knězem Janem Bulou a jeho společníky.

Nejdůležitějším obdobím pro budovu kina se od roku 1919 stává rok 1958, kdy došlo k rozsáhlé rekonstrukci kina, výstavbě kotelny a jeho adaptaci pro širokoúhlé plátno.

První návštěvníky přivítalo opravené kino s novým názvem Sputnik přesně rok po vypuštění umělé družice tohoto jména do vesmíru, tedy 4. října 1958. Plakát hlásal: „Promítáme na širokoúhlém plátně." Promítal se německý barevný snímek Mazurka lásky (1957).

Pod názvem Sputnik jej znali návštěvníci až do roku 1992, kdy se kino vrátilo ke svému původnímu jménu Moravia. Zrušeno bylo v roce 2006.