Samotný průchod už nabídl zajímavé archeologické objevy, původní dlažba ze 16. století je toho neklamným důkazem. Své tajemství nyní odhalila i malá budova, konkrétně místo pod podlahou v její jižní části. „V domě probíhaly stavební úpravy a měla být vyvezena zemina," popisuje Vokáč, jak se k průzkumu se svým kolegou Janem Knotkem dostal. „Očekávali jsme spoustu věcí a nezklamalo nás to. Ve velké míře se objevila stolní keramika, přičemž dosud jsme v areálu bývalého kláštera nacházeli většinou kuchyňskou keramiku. Domníváme se, že poblíž tak muselo být obydlí vyšší společnosti. Mohli to být třeba manové kláštera, lidé blízcí opatovi nebo někdo vysoce postavený. Dále jsme našli hroty šípů, bronzovou nožku pravděpodobně z nějaké nádoby a hlavně velké množství lidských kostí," informuje o nejnovějším nálezu Vokáč.

Kosti, nalezené pod podlahou budovy, nebyly uspořádané. Naopak byly nesouměrně rozházené. Mohlo se tak jednat o pozůstatky, které se původně nacházely na tehdejším hřbitově u baziliky a do bývalé obranné bašty se dostaly jako odpadky někdy v 15. století po dobytí kláštera vojsky Matyáše Korvína. „Domněnky máme, zatím se k nim ale nechceme vyjadřovat," odmítá archeolog Vokáč potvrdit či vyvrátit tuto teorii.

Co teď s kostmi bude? „Po domluvě s archeology jsme dospěli k závěru, že bychom ostatky uložili na nějaké místo na hřbitově. Momentálně jednáme se správou hřbitova o vhodném místě," nabízí odpověď farář z baziliky svatého Prokopa Jakub Holík a vzápětí dodává hrubou představu o tom, kolik kostí je: „Je těžké určit, kolika osobám ostatky patřily. Máme jich deset plných banánových beden a čeká se na jejich důstojné uložení. To by mohlo proběhnout snad na konci srpna."

Archeologové si nemyslí, že by nedávný nález znamenal jediné relikvie nacházející se v daném domku. Jejich další bádání ale nyní zastavil nedostatek financí. „Jestli se podaří získat finanční prostředky, pokračovat budeme. Nejdřív se ale musí sejít zástupci stavitele, investora a archeologické obce a poradit se, co a jak," nastínil budoucí události architekt Milan Vokáč.

TADEÁŠ MAHEL