Ten spolu s Josefem Gabčíkem provedl 27. května 1942 atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha v Praze-Kobylisích.
Jan Kubiš byl 18. června při vyzrazení úkrytu parašutistů v kryptě dnešního kostela svatých Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici těžce zraněn granátem a vykrvácel při převozu do nemocnice.

Narodil se 24. června 1913 v Dolních Vilémovicích na Třebíčsku. Osud jej ale dávno před atentátem zavál také na Opavsko. „Na místě je připomenout také jeho rok trvající pobyt na Bruntálsku a Opavsku,“ uvádí Jaromír Breuer z Opavy, který se zabýval mapováním Kubišova pobytu na severu Moravy.

Jan Kubiš se po vykonání vojenské prezenční služby rozhodl zůstat v československé armádě jako délesloužící poddůstojník. 15. října 1937 byl převelen k bruntálskému pěšímu pluku 34 Střelce Jana Čapka, v jehož rámci byl postaven Strážní prapor XIII s velitelstvím v Jakartovicích. „Jeho úkolem bylo střežit výstavbu československého stálého opevnění na západ od Opavy. Tam byla v srpnu 1938 vybetonována pevnost OP-S 38, poslední těžký objekt ve Slezsku.

Dál až k Vrbnu pokračovala jen linie pevnůstek, takzvaných řopíků.
Breuer zmiňuje, jak na Jana Kubiše vzpomínali někteří jeho podřízení, například Jiří Chvílíček. „Četař dsl. Kubiš byl obětavým a poctivým velitelem, který se o nás vzorně staral, pro každého měl vlídné slovo za každých okolností, každému poradil, pomohl, když pomoci potřeboval. Byl to náš starší kamarád, kterého jsme měli všichni rádi a bylo na něho spolehnutí. S ním jsme sloužili vždycky rádi a poctivě, žádný nedbalé výkony neprojevil, aby se ulil,“ uvádí Chvílíček.

Kubišův prapor byl od 15. dubna 1938 podřízen opavskému pěšímu pluku 15. Po mnichovské kapitulaci Kubiše přeložili do zálohy a vrátil se do rodné obce.

„Už v červnu 1939 přešel protektorátní hranice do Polska a dostal se do Francie. Krátce sloužil v Cizinecké legii a v září byl znovu zařazen do československé brané moci,“ popisuje Kubišovy osudy na počátku II. světové války Breuer. Po napadení Francie Německem 10. května bojoval na frontě a za statečnost jej po ústupu do Velké Británie vyznamenali francouzským i československým válečným křížem.

Další jeho osudy již byly mnohokrát popsány. Mimořádně však hrdinství československých parašutistů a jejich pomocníků z domácího odboje zachytila v roce 2002 výstava v pražském Armádním muzeu, nazvaná Atentát. Operace Anthropoid 1941 – 1942, na níž byly vystaveny oděvy a zbraně parašutistů i Heydrichův mercedes. Podstatnou část výstavy převzalo dokonce Technické muzeum v Berlíně.

„Výstava podle mého přesně vystihla i děsivé ovzduší heydrichiády. Dokonce k ní později vyšla publikace se stejnojmenným titulem,“ uvedl Jaromír Breuer. Rozkazem ministra obrany České republiky byli k 30. červnu 2002 jmenování Josef Gabčík a Jan Kubiš in memoriam do hodnosti plukovníka. A 27. května 2008 byl teprve položen nedaleko místa atentátu základní kámen k pomníku Operace Anthropoid.

Jana Kubiše si v neděli připomenou v rodných Dolních Vilémovicích. Vzpomínkové setkání při příležitosti nedožitých 95. narozenin národního hrdiny začíná ve 14 hodin u pomníku obětem světových válek.