Nejdříve hrabata, pak baroni, později obyčejný lid a nakonec vycpaná zvířata. Zhruba tak lze v kostce popsat historii zámku v Budišově na Třebíčsku. Nyní se ale začala psát další éra. K zoologické expozici Moravského zemského muzea, které zde vystavuje právě ona vycpaná zvířata, přibyla ještě expozice věnovaná přímo Budišovu.

Zdejší lidé jsou na novinku patřičně hrdí. „Určitě to na zámek přiláká i turisty, je to pěkná zajímavost. Já sám se tam chystám s dětmi,“ neskrývá radost budišovský patriot Radek Kliner.

Plavčík Adam Muška dohlíží na bezpečí na koupališti Polanka
Jsem plavčík, ne vychovatel. Některé děti musím krotit, říká muž z Polanky

Větší povědomí o zámku byl právě jeden z cílů, s nímž městys Budišov do projektu šel. „Jsme vlastníci zámku, tak to nebyl problém. Domluvili jsme se s Moravským zemským muzeem. Je v našem společném zájmu, aby byl zámek co nejvíc navštěvovaný,“ vysvětluje budišovský starosta Petr Piňos.

Návštěvníci se nově mohou těšit nejen na nové expozice, které se zabývají například historií Budišova, ale také na nově opravenou kapli. „Na její rekonstrukci se pracovalo deset let. Vznikla pravděpodobně už v 16. století, nachází se v nejstarší části zámku. V bývalé středověké baště,“ sděluje vedoucí zámku Iva Rybníčková a zároveň vzpomíná, jak kaple dříve vypadala. „Opravdu hrozně. Zatékalo sem, do trámů se dostal brouk a strop se propadl. Bylo tu lešení, které drželo omítku, aby se nepoškodily malby. Oltář byl zabedněný a andělé byli pryč.“

Dnešní stav je ale úplně jiný. A to dokonce do té míry, že oprava kaple je nyní navržená na významné ocenění. „Kaple je nyní nominovaná na celostátní ocenění Patrimonium pro futuro vyhlašované Národním památkovým ústavem. Výsledky se budou vyhlašovat někdy na podzim. Je to velice zdařilá práce, na které se podílelo opravdu hodně lidí,“ doufá v úspěch Rybníčková.

Antický salonek

Další ze zpřístupněných prostor jsou dva salonky s nádhernou výzdobou. A to tak dokonalou, že malby na stěnách vypadají, jako by vystupovaly do prostoru. „Jedná se o antický salonek. Ten zachycuje život antických bohů,“ sděluje vedoucí a upozorňuje na další zajímavost ve vedlejší místnosti – hlavu prezidenta Masaryka. „Je to pozůstatek Masarykovy sochy. Pochází z první republiky, za druhé světové války ji Budišovští zazdili u hřbitovní zdi. Pak ji vybourali, dali zpět na místo, ale v šedesátých létech ji někdo rozmlátil. Zbyla jen tato hlava,“ přidává Rybníčková smutný příběh.

Jinde nechybějí zajímavosti týkající se známé budišovské korouhve. Ta se leskne na věži zdejšího kostela a lidé ji mohou vidět z mnoha kilometrů. Je totiž největší na světě. V muzeu mají malou kopii. Další místnost je pro změnu věnovaná letcům britského Královského letectva (RAF). „Je to výstava o letcích z RAF, kteří byli z okolí. Mezi ně patři i budišovský rodák Leonhard Smrček. Výstavu připravilo Muzeum Vysočiny Třebíč, ale nezůstane tu nastálo. Sem budeme dávat časově omezené expozice. V plánu nyní máme čtyři různé výstavy,“ vysvětluje průvodkyně.

Polanka nabízí útočiště před horkem i prostor ke sportování
VIDEO: tropy na Vysočině táhnou k vodě, koupaliště na Polance zaplnili lidé

Prohlídka končí v místnosti nazvaná sala terrena. Jedná se o historický skvost – na kterém se bohužel však čím dál více podepisuje zub času. „Je potřeba zde vyřešit vlhkost. Existuje na to projekt, ale je nesmírně drahý. Přitom už baron Baratta před sto lety říkal, že by sala terrena potřebovala spravit. Takže máme asi sto let zpoždění,“ poznamenává Rybníčková.

Sala terrena přesto stojí za zhlédnutí. Stejně jako celý budišovský zámek – a to jak jeho nově opravené prostory, tak i expozice vycpanin z Moravského zemského muzea.