A ti nespěchají. Původně se očekávalo, že se k projektu vyjádří už v první půli tohoto roku. „Zatím k tomu nedošlo,“ sdělil velmi stručně bez bližších podrobností mluvčí brněnského magistrátu Pavel Žára.
Myšlenku z poloviny osmdesátých let, kdy najížděly do provozu dukovanské jaderné bloky, oprášily Teplárny Brno, které výhradně patří městu, spolu se společností ČEZ. Miliardová investice má mít jedno hlavní plus: dlouhé roky stabilní a prý rozumné ceny za dodávky tepla pro druhé největší město v republice. Šlo by také o zajímavou příležitost pro stavební firmy.
„Rozhodnutí o případné stavbě horkovodu Dukovany – Brno je odloženo do doby, kdy dojde ke schválení aktualizované Energetické koncepce jak statutárního města Brna, tak České republiky,“ sdělila mluvčí Tepláren Brno Liliana Geisselreiterová.
Malý zádrhel
Stavbě teplovodu krom důležitého razítka od brněnského magistrátu nestojí v cestě už v podstatě nic. Obce na trase souhlasí, počítá s ním nový územní plán Jihomoravského kraje, jeho schválení je na spadnutí, bude se projednávat koncem září. Se stavbou souhlasí i Ministerstvo životního prostředí, schválilo ji už loni na podzim. Drobný zádrhel je jen v Oslavanech.
„Když se o teplovodu začalo mluvit před čtvrtstoletím, naplánovaná trasa vedla hypoteticky jinou částí Oslavan. Teď jde pouze o administrativní krok, který musí učinit ČEZ, a to zažádat o změnu územního plánu. To je celé, jinak s tím problém nemáme,“ říká oslavanský starosta Vít Aldorf.
Hraje snad roli v pomalém rozhodování magistrátu fakt, že stát ještě neposvětil rozšíření Dukovan o jeden blok? Elektrárna má životnost při kvalitní údržbě do roku 2035, maximálně 2045. „Nemyslím si,“ reagoval manažer pro dostavbu pátého bloku Jaderné elektrárny Dukovany Martin Uhlíř ze společnosti ČEZ.
Dukovany? Na dlouhé časy
„Nikdo ze státních úředníků ani z lidí uvnitř ČEZu nepochybuje o tom, že v lokalitě Dukovan budou další desítky let jaderné bloky. Zda půjde o rozšíření o další blok, či dojde k nahrazení těch, co doslouží, bude věcí dalšího rozhodování,“ podotýká Uhlíř. Podle jeho mínění by bylo od Brna prozíravé dovést teplo z Dukovan. Především kvůli cenové stabilitě, na rozdíl od cen plynu.
Pokud Brno na stavbu teplovodu přistoupí, bude dlouhý i s obchvatnými a připojovacími větvemi v samotném půlmilionovém městě 77 kilometrů. Povede převážně více než metr pod zemí, nad terén se „vyhoupne“ pouze přes řeku Jihlavu a Oslavu. Zajímavostí budou tunely – víc než kilometrový pod kopcem Bučín v katastru Tetčic nebo pod vrchem Holedná u Brna – Bystrce.
Kvůli teplovodu vznikne přímo v areálu jaderné elektrárny budova teplovodního napáječe. Dále po „cestě“ pak další čtyři objekty čerpacích stanic. Trasa protne katastry následujících obcí: Dukovany, Horní Dubňany, Jamolice, Dolní Dubňany, Dobřínsko, Hrubšice, Letkovice, Oslavany, Neslovice, Tetčice, Omice, Střelice a cílové Bosonohy. Jaké parametry bude mít horká voda, která má ve finále vyhřívat brněnské domácnosti? „Určitě půjde o speciální okruh s vlastní vodou, která se nemísí s vodou z okruhů uvnitř elektrárny či něco podobného. Předává se pouze tepelná energie a nic jiného, žádné médium, žádné záření,“ upozornil mluvčí elektrárny Petr Spilka. Teplota vody se bude pohybovat od asi 60 do 140 stupňů Celsia. Spotřeba bude záviset na odběru v cílové stanici, v Brně.
V oblasti Bosonoh, kde by měl teplovod ústit, vznikne směšovací a čerpací stanice. Územní plán dále počítá s výstavou dvou obchvatných větví, které budou napojeny na stávající soustavu centrálního vytápění a umožní také přímé zásobování některých oblastí. Plynové kotelny v dotčených lokalitách, určené pro zásobování systémů ústředního vytápění a systémů dodávek teplé vody, by měly být přestavěny na předávací stanice. Části Brna, které nebude možné obsáhnout těmito rozvody, nádale zásobí plynové kotelny.
ČEZ zároveň plánuje vytápět odpadním teplem z Temelína třetinu Českých Budějovic. Pokud město kývne, bylo by možné uvés 25 kilometrů dlouhý teplovod do provozu do tří let. Zatím takto vytápí Týn nad Vltavou, domácnosti tu platí 405 korun za gigajoul. V Budějovicích je dosud cena pro bytové jednotky zhruba 430 korun za gigajoul.