Stane-li se vám to ale na tak dlouhé pouti, jako je Camino de Compostela, je dost pravděpodobné, že rozpadlou obuv necháte tam, kde vám řekla své definitivní adios.

A tak není na pouti dne, abyste cestou neminuli minimálně jeden pár bot, které bezprizorně leží u cesty. Zprvu vám to může připadat zvláštní, možná i trochu neekologické či minimálně nevkusné, ale časem zjistíte, že opotřebená obuv vytváří jakýsi nenápadný kolorit této dlouhé trasy. Uvědomíte si, že každá z těch bot měla svého majitele, a řeknete si, kdopak to asi byl, z jaké země sem přijel a zdalipak už došel do cíle, který s ním máte společný. Katedrálu v Santiagu de Compostela.

Často zde ale boty neleží jen tak nazdařbůh. Může se stát, že poté, co přišly o svou hlavní funkci, tedy nositelnost, získaly funkci jinou – většinou dekorativní. To pak vidíte sandály, které zdobí sloupek s ukazatelem cesty – a o několik kilometrů dál na jiném sloupku zase sportovní boty, které jsou navíc samy ozdobeny velkými piniovými šiškami. Anebo jinde narazíte na krámek, jehož majitel mimo potřeb pro poutníky prodává v rámci vedlejší činnosti i kaktusy a sukulenty. A hle, někdo na lavičce venku asi zanechal sešlapané trekovky, a protože panu majiteli zřejmě zrovna chyběl květináč, do nějž by mohl zasadit pěkný sukulent, využil k tomuto účelu jednu z bot.

Jedna z nejkrásnějších vyhlídek na Třebíčsku, Hanzalův kopeček u Čáslavic.
Jedna z nejkrásnějších vyhlídek na Třebíčsku. Podívejte se

Občas se také stane, že svázaný pár bot visí na telefonním vedení, kam je hodil zvláště šikovný poutník. A když jdete kolem letiště v Santiagu, nelze si nevšimnout stromu, na kterém je zavěšena polorozpadlá teniska, v jejíž podrážce zeje obrovská díra. Chudák teniska, takovou dlouhou cestu urazila, ale těsně před cílem musela svou pouť skončit. Vás ale vzápětí napadne – jak to, že nikde kolem nevidím její dvojče? Kam se asi podělo? Anebo snad měl ten poutník jen jediný pár bot, přičemž ta druhá byla ještě aspoň v trochu provozuschopném stavu, a tak si ji nechal, aby svou daleko cestu dokončil alespoň s ní? Kdo ví, i to je možné. Časem si zvyknete, že na pouti do Santiaga potkáváte nejrůznější jedince, a poutník s jednou botou by vás proto ani moc nepřekvapil.

Milan Krčmář

Nároží ulic Amnestie a svaté Kláry.
Názvy ulic coby galerie pod širým nebem. Co to zkusit u nás?