O rozhovor jsme požádali předsedu základní organizace odborového svazu OS KOVO Jiřího Valentu a prvního místopředsedu Ladislava Melichara.
Jak se díváte na aktuální dění ve společnosti Bosch Diesel?
Jiří Valenta: Abychom se dostali k tomu, proč se pracuje čtyři dny, tak bych se nejprve podíval na prohlášení představenstva koncernu Bosch k celosvětové hospodářské situaci.
Co v tom prohlášení je?
Jiří Valenta: Dá se to říci několika větami, i když to nebude vystihovat úplně všechno. V kostce lze říci, že Bosch pružně reaguje na různé situace ve chvíli, kdy nastanou. Nevytváří paniku. Tím nechci říci, že postup v těch situacích se nepřipravuje dopředu. Naopak, i přes přijatá opatření koncern nadále investuje do výzkumu a vývoje, do celosvětové expanze, do nových oborů podnikání. Cílem koncernu je zaměstnat své zaměstnance.
Jak je to ale se zaměstnaneckými smlouvami na dobu určitou?
Jiří Valenta: O tom se předseda představenstva Franz Fehrenbach zmínil ve svém prohlášení. Bosch všeobecně tyto smlouvy ve výrobě nebude prodlužovat. Také se v rámci koncernu vedly rozhovory o zkrácení pracovního týdne.
V Jihlavě tyto rozhovory proběhly. Shrňme, s jakým výsledkem.
Jiří Valenta: Se zaměstnavatelem byla dohodnuta rámcová smlouva na období od 1. března do 31. srpna 2009 a jedná se o snížení týdenní pracovní doby o 20 procent, tedy o jeden den. S tím koresponduje i adekvátní ponížení mezd zaměstnanců. Dohodli jsme se, že volným dnem bude pondělí.
A pokud to nebude stačit?
Jiří Valenta: Podle dohody by případně nastalo hromadné čerpání dovolené. Zaměstnavatel takto může disponovat se čtyřmi pracovními dny v časovém úseku do 31. května a s dalšími třemi dny do 31. srpna. Pokud to nebude stačit, nastanou odstávky s náhradou mezd o odstávkách ve výši 75 procent průměrné mzdy.
Jak toto ujednání hodnotíte?
Jiří Valenta: Ujednání se nerodilo lehce. Myslíme si, že není špatné vzhledem k situacím v jiných firmách. Jedná se o přijatelný kompromis jak pro zaměstnavatele, tak pro odbory. A dohoda vznikla i proto, že obsahuje garanci, kdy po dobu její platnosti nenastane v Boschi hromadné propouštění. Závěry rámcové dohody byly prezentovány na podnikových shromážděních. Z úst ekonomického jednatele pana Grubera na shromážděních zaznělo zcela zřetelně, že ke krácení dovolené z důvodu snížení týdenní pracovní doby nedojde a že odvody na sociální pojištění budou uhrazeny za pět dnů v týdnu.
Postupuje se při hromadném propouštění vůbec vždy podle zákona?
Jiří Valenta: Ne vždy tomu tak bylo. V Jihlavě byla firma, která propustila sto pracovníků, a přestože u ní působí odborová organizace, zaměstnavatel nepostupoval v součinnosti, jak ukládá zákoník práce. I u nás nastal podobný spor při hromadném propouštění v závěru loňského roku, ve kterém jsme se obrátili na inspektorát práce. Po prošetření bylo zjištěno, že zaměstnavatel nepostupoval tak, jak měl. Do budoucna už ví, jak v takovém případě postupovat. Odbory v současné době mají úplně jinou náplň činnosti než před rokem 1989.
Jakou náplň?
Jiří Valenta: Úkolem a cílem odborů je dbát na dodržování ustanovení zákoníku práce, zákona o zaměstnanosti, právních předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a ostatních pracovněprávních předpisů.
Vraťme se ale ještě k rámcové dohodě odborů s vedením podniku. Ta bude platit do konce srpna, ať bude situace jakákoli?
Jiří Valenta: Budou–li zakázky, padá ustanovení o volných pondělcích. Nebude se jednat o přesčasovou práci.
Hromadné propouštění, to znamená v Boschi odchod více než 30 zaměstnanců. Individuální propouštění pro nadbytečnost je možné. Byly takové případy?
Jiří Valenta: Jednotlivá propouštění z organizačních důvodů, tedy pro nadbytečnost, jsme zaznamenali. Postup je stejný jako u hromadného propouštění. Odstupné se řídí podle kolektivní smlouvy a podle počtu odpracovaných let u firmy.
Ladislav Melichar: To ale nejsou jediné dohody, které máme v rámcové smlouvě. Je tam například i to, že dohoda o snížení mzdy se netýká žen, které doložily, že nastoupí na mateřskou. Případ od případu se také jedná s lidmi, kterým zbývá pár měsíců do důchodu.
Zůstáváte s vedením firmy v pravidelném kontaktu potom, co dohoda byla uzavřena a podepsána?
Jiří Valenta: Pakliže se přijde na nějakou záležitost, která by byla potřeba ošetřit, jednáme o tom. Pravidelné schůzky máme na začátku každého druhého měsíce.
A březnová schůzka odborů s vedením byla o čem?
Jiří Valenta: Například právě o tom, aby ze snížení fondu pracovní doby vypadly těhotné ženy.
Silné odbory jsou jinak v Německu. Když srovnáte českou a německou praxi v koncernu Bosch, jak jsme na tom u nás v České republice?
Jiří Valenta: Legislativa České republiky v sociální oblasti pokulhává nejen za tou německou, ale i za předpisy v dalších zemích. Němci mají tyto problematické situace lépe ošetřeny, využívají fondu a pojišťoven na krizové situace. To u nás není.
Ladislav Melichar: V Německu mají sociální síť, která udrží zaměstnance u zaměstnavatele. U nás je jediná síť ta, že člověk potom, co v dané lhůtě nenajde práci, neumře hlady.
Že v tuzemsku zákony nefungují úplně ideálně, to se ukazuje na sklářích, kteří zatím marně čekají na výplaty od zkrachovalých firem.
Jiří Valenta: Západní Evropa si již prošla několika krizemi. U nás, protože takováto krize nebyla, vlády v minulosti nepotřebovaly něco vymýšlet.
V zahraničí fungují tak zvaná konta pracovní doby. Chtěl je zavést i Bosch v Jihlavě?
Jiří Valenta: Zaměstnavatel chtěl, abychom přistoupili na zavedení záporných kont pracovní doby, my jsme se tomu zatím bránili.
Z jakého důvodu hlavně?
Jiří Valenta: Nedokážeme si představit mechanismus, jak by to fungovalo. Teď, když mají zaměstnanci zkrácený pracovní týden, popřípadě jsou na odstávkách, to je nevýhodné vytvářet pracovní konta. Ta by byla záporná.
Ladislav Melichar: Něco jiného by bylo za situace, když byla větší potřeba práce třeba vloni, pak si zaměstnanec mohl z přesčasů vytvořit plusové konto a nyní mohl čerpat. Toho například využili v Německu.
Tady by ale lidé šli do minusu…
Ladislav Melichar: Ano, to by bylo zlé. Nehledě k tomu, že v české legislativě se nemáme v souvislosti s konty pracovní doby o co opřít.
Jiří Valenta: Na posledním jednání evropského výboru rady zaměstnanců v koncernu Bosch jsem zjistil, že v Německu si odsouhlasili až záporné konto do výše 500 hodin. Do plusu tam doposud mohli jít až na 200 hodin, ale to mají zaměstnanci z důvodu krize vybrané, a teď se řeší, jak z toho dál. Připomínám ale, že v Německu funguje systém fondu a pojišťoven. Z těchto zdrojů se berou peníze na pokrytí odstávek.
Jaká je situace v rámci firem Bosch v jiných zemích než v Česku?
Jiří Valenta: To se dozvím až koncem března, kdy se od středy 25. do pátku 27. března koná v pořadí dvanácté řádné zasedání evropského výboru rady zaměstnanců a druhé celosvětové zasedání, kdy se tam sjedou zástupci všech zemí, kde působí Bosch, včetně kolegů třeba z Jižní Ameriky nebo Asie.
Dobře, vraťme se tedy do Jihlavy. Kolik členů má aktuálně vaše odborová organizace v Boschi?
Jiří Valenta: To číslo je relativní. Nevíte třeba, kdo je ve výpovědi pracovní smlouvy. Máme asi tisíc členů.
Teď vám členů spíš přibývá, nebo ubývá?
Jiří Valenta: Po propouštění v loňském roce jsme klesli ze zhruba 1250 členů. A jinak třeba nechápeme, když nám členové odstupují například proto, že se upravila cena obědů, která dlouhodobě u základní nabídky byla 14 korun. Že si ten člověk dá raději peníze - jedno procento z čisté mzdy, což je odborový příspěvek, který si ovšem u ročního zúčtování může odečíst ze základu daně – na zdražený oběd než na odbory. Po cenové úpravě jídel má zaměstnanec noční večeři i nadále zdarma.
V minulých týdnech se diskutovalo mezi zaměstnanci i o tom, že zastupujete spíš dělníky a ne lidi v kancelářích. Dá se k tomu vyjádřit?
Jiří Valenta: Pakliže nevíte o problému v kancelářích, nemůžete ho řešit. Domnívám se, že se ale naší organizaci už podařilo získat i několik členů z kanceláří. Pokud budeme mít od nich podnět, budeme ho řešit.
Ladislav Melichar: THP pracovníci se většinou bojí vstupovat od odborů, že jim to prý neumožňuje jejich zařazení. To ale není pravda. V odborech nemůže být manažer, všichni ostatní do jejich úrovně ano. Zaměstnancům z kanceláří jsme nabízeli, že mohou jít i do výkonného vedení naší odborové organizace, abychom věděli o problémech v závodě rovnoměrně. Jinak známe mezi techniky lidi, kteří nejsou členy odborů, ale s našimi návrhy a kroky sympatizují. To okolí kolem nich by asi jejich vstup do odborové organizace nevstřebalo.
Jiří Valenta: Je to ale jen a jen o osobní odvaze každého jednotlivce…
V únoru jste také mapovali situaci na parkovištích Bosche. Zajímalo vás, kolik aut tam v časech odstávky parkuje. Ještě to děláte?
Jiří Valenta: Samozřejmě, že nás zajímá, zda se dodržuje rámcová dohoda s vedením.
Bylo by asi nefér, kdyby vedoucí chodili do práce a ostatní ne.
Jiří Valenta: Ano. Nebylo by dobré, kdyby se z dohody vyčleňovaly další a další skupiny zaměstnanců, pak by byl výsledek slabý. Máme dohodu, že výjimku může mít až 15 procent z celkového stavu THP zaměstnanců. Těch se zkrácený pracovní týden pak netýká.
O jaké provozy jde?
Jiří Valenta: Například logistika nebo části personálního oddělení, když se zpracovávají výplaty. Je to v rámci firmy řádově 100 až 120 lidí.
Jak je na tom firma a odbory s benefity pro zaměstnance?
Jiří Valenta: Benefity jsou a my oceňujeme, že zaměstnavatel se i za této situace chová sociálně. Nemá potřebu něco drasticky omezovat. Zaměstnanci mají možná pocit, že se toho dělá málo. Měli by situaci ale vidět v celém „balíku“. Nadále trvá třeba to, že si kávu v automatu zakoupíte za čtyři koruny, což jinde není.
Odbory pro všechny zaměstnance JhP dohodly do konce roku 2009, že se mohou – mimo řady jiných výhod – dostat třeba ke slevě na okna a dveře, v pneuservisu a lékárně. Navíc členové odborů KOVO mají další benefity v podobě příspěvku na dětské tábory, masáže či rehabilitace nebo slevy u optika. V současné době probíhá pro členy odborů kovo akce „lékárna“.
Co je podle vás nyní prioritou zaměstnavatele, tedy firmy Bosch v Jihlavě?
Jiří Valenta: Hledají se cesty a zaměstnavatel si vybral takovou, že chce udržet zaměstnanost. V tomto směru možná doplním i jednu perličku z regionu kolem Stuttgartu.
Jakou?
Jiří Valenta: Tam nelze propustit podle mých informací zaměstnance Bosche z organizačních důvodů, tedy pro nadbytečnost. Tu dohodu mají podepsanou do roku 2011.
To tedy zaměstnance musí převést na jiné pracoviště v rámci koncernu? To je dobrá pojistka pro zaměstnance. Pro jejich klid a budoucnost.
Jiří Valenta: Ano. Určitě to je velmi významný benefit pro zaměstnance.
