Řeč je o dopravní situaci v Třebíči. Tu ve špičce zvládají jen řidiči dobrých nervů, auta často stojí v kolonách. Vše by měl vyřešit obchvat města, o němž se mluví už asi třicet let. V poslední době se od slov přešlo k činům – jenže záměr obchvatu nyní napadly organizace Děti Země a spolek Obchvat Třebíče.

Ty se odvolaly ke Krajskému úřadu Kraje Vysočina, který stavbě udělil výjimku ze zákona o ochraně přírody. „Naše odvolání má sedm bodů. Například navrhujeme upřesnit podmínky o místech, kam se mají přenášet chránění živočichové, a o ochraně zimujících netopýrů v dutinách stromů, které se mají vykácet,“ sdělil některé důvody předseda Dětí Země Miroslav Patrik, podle něhož neproběhlo posouzení stavby s ohledem na životní prostředí.

Obchvat má zároveň pomoci i při výstavbě nových bloků Jaderné elektrárny Dukovany. Měly by po něm do Dukovan směřovat obří komponenty, které by se po současných silnicích přesouvaly jen velmi těžko. I tyto důvody Děti Země zpochybňují. „Potřebné množství elektřiny kolem roku 2040 je možné mít i bez výstavby nového jaderného bloku,“ doplnil Patrik.

Proti jsou i místní

Na aktivismus Dětí Země už jsou zvyklí na Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), které je investorem stavby. „Možnost podat odvolání je stanovena zákonem. Obdobná věc se stává často. V poslední době Děti Země a spolek Voda z Tetčic podobně postupovaly ve sporu o dálnici D1 u Přerova,“ uvedl mluvčí ŘSD Jan Studenecký. Na otázku, nakolik může podobná obstrukce přípravy stavby zdržet, ale odpovědět nedokázal. „Odvolání nemáme ještě k dispozici, takže k tomu se zatím nedokáži vyjádřit. Pokud se ovšem bavíme v obecné rovině, přípravu stavby lze samozřejmě takto pozdržet,“ doplnil.

Obchvat Třebíče by měl měřit asi čtyři kilometry.
Má ulehčit zejména centru města. Například přes Komenského náměstí podle údajů ŘSD z roku 2016 projede více než 17 tisíc aut denně.
Stavba by měla začít v roce 2026, hotovo by mělo být v roce 2029. Tehdy se totiž začne budovat pátý blok Jaderné elektrárny Dukovany, kam budou po obchvatu směřovat komponenty.
O obchvatu se mluvilo již v 70. létech minulého století, reálně se o něm začalo uvažovat v 90. létech.

Třebíčský starosta Pavel Pacal lituje, že kromě ekologických aktivistů se proti výjimce ze zákona ozvali i někteří Třebíčané. „Třebíč obchvat potřebuje. Co se týče Dětí Země, nelíbí se mi, že někdo, kdo to tu ani nezná, může takto jednat. A pokud jde o spolek Obchvat Třebíče, mrzí mě, že celý proces takto blokují i zdejší občané,“ podotkl Pacal.

Lidem z Obchvatu Třebíče se nelíbí navrhovaná podoba stavby zejména z toho důvodu, že má vést Libušiným údolím v západní části města, v blízkosti sídliště Borovina. Navrhují proto vybudovat takzvanou velkou variantu, která by Třebíč zcela obešla. Členem spolku je i Zdeněk Charvát. „Tu námitku jsem ale nepodepsal, šlo to mimo mě. Nicméně si také myslím, že přinejmenším západní část obchvatu by se dala udělat jinak. Často jezdím po republice a všude vidím obchvaty řešené tak, že se nedotýkají zástavby. V Třebíči to tak ale nebude. Prostor pro jiné řešení tam přitom je,“ vysvětlil Charvát.