Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Bioplynka? Dobré rozhodnutí

Kouty /ROZHOVOR/ - Zemědělské družstvo Kouty je mezi prvními subjekty na Vysočině i v republice, které se pustily do stavby bioplynové stanice. Ta se mu v dnešní krizi zemědělství stala nakonec jedinou oporou. O nesnázích, se kterými se farmáři v současnosti potýkají, Deníku poreferoval předseda ZD Kouty Lubomír Pisk.

14.9.2009
SDÍLEJ:

Družstvo Kouty hospodaří v kopcích Vysočiny daleko od velkých měst. Přesto se tu nebojí nových a „neosahaných“ věcí. Bioplynová stanice je jednou z nich. Provozu se daří, letos jej dokonce rozšiřují.Foto: DENÍK/ Hana Jakubcová

Přečtěte si také: Bioplyn může farmáře spasit

Jak vás vůbec napadlo pustit se do stavby bioplynové stanice?


Když jsme před několika lety rozjížděli zrekonstruovaný kravín, jakýsi člověk se tu zastavil a začal mě přesvědčovat, abychom tu postavili bio〜plynku. Já o tom nechtěl ani slyšet, tehdy jsem jenom věděl, že něco takového existuje a jak to přibližně funguje. Nic víc. Když se ale zmínil, že by ji postavil na pronajatém pozemku od nás, s tím, že jeho bude elektřina, naše teplo, začalo mi to vrtat hlavou. Že cizí člověk by do toho šel. Pustil jsem se do shánění informací.


Kde?


V republice jsme byli mezi prvními, kdo v tom začal něco dělat. Proto jsme podklady museli shánět v Rakousku a Německu, kde bioplynky běží šest sedm let. Dnes vidíme, že to bylo dobré rozhodnutí.


Co následovalo pak?


Oslovili jsme firmy, které se stavbou či konstrukcí zabývají, zvážili jsme své možnosti a nakonec jsme se rozhodli pro finální výkon bioplynky 500 kWh. Už v průběhu stavby jsme ale začali zvažovat rozšíření o dalších 250 kWh, což se děje právě nyní, hotovo bude do konce roku. Stanici jsme postavili během loňského roku, v březnu se koplo do země, koncem července se startovaly motory. Bohužel je to jediné, co je nyní ze zemědělské činnosti rentabilní a jedině díky bioplynce můžeme mít krávy.


Vyrobenou elektřinu spotřebujete, nebo ji dodáváte do sítě?


Dodáváme do sítě.


Jaká je výkupní cena za kilowatthodinu?


Okolo čtyř korun. U solárů se pohybuje okolo 13,46 korun, u větrníků o něco méně.


Máte výkupní cenu jistou? Jak dlouho?


Je ze zákona i ve smlouvě na 15 let. Když máme teoretickou návratnost osm maximálně 10 let, pak jsou počty jednoduché.


Jak je to s úvěrem od banky – je potřeba spoluúčast?


Dříve banky poskytovaly celou částku, nyní musí být spoluúčast. Navíc každá banka to má nastavené různě.


Jaké máte vstupní suroviny?


Kejdu, travní senáž a kukuřičnou siláž, což jsou všechno naše vlastní produkty. V bioplynce upotřebíme kejdu z kravína, plus máme celkem 1600 hektarů polí a z toho přes 500 hektarů luk. Konečnou fází procesů v biplynce je takzvaný digestát, který využijeme na hnojení polí. Je bez zápachu.


Kolik kukuřice z celkové produkce putuje u vás do bioplynové stanice?


Zhruba padesát procent.


Přijímáte například přebytky trávy od lidí ve vsi?


Jsme zařazeni jako zemědělská bioplynová stanice, nemáme žádnou likvidaci odpadů. To znamená, že nebereme suroviny odjinud. Jen to, co sami vyprodukujeme. Můžeme dávat do bioplynky jen to, o čem přesně víme, že je to v pořádku a v předepsané kvalitě.


Na Znojemsku jedna nejmenovaná firma provozuje bioplynku a jsou s ní mimořádně špatné zkušenosti. Okolí obtěžuje silný zápach. To u vás ovšem neplatí…


Lidé u nás přiznávají, že současný stav je lepší, než když zařízení nestálo. Tehdy při nevhodném větru byl ve vsi cítit zápach z kravína. Nyní tomu tak není. Kejda jde do bioplynky, finální produkt je úplně bez zápachu. Zpočátku se nás ptali, kdy budeme hnojit pole, a my už s tím přitom dávno začali.


Jak využíváte odpadní teplo?


Chtěli jsme dosoušet dřevní štěpku, v době krize jsme ale přišli o dva potenciální odběratele. V současnosti přemýšlíme o vytápění dílen, obecního úřadu, naší administrativní budovy a v případě možnosti i dalších budov. Ideální je temperování obecních objektů, u nás jsou ovšem daleko, metr teplovodu vyjde na čtyři tisíce. Nejvhodnější na odběr jsou škola, školka, domov důchodců a bazén. Máme tu teplo na vytápění 150 bytů.


Dá se říct pro představu, kolik domácností teoreticky zásobujete elektřinou?


Nikdy jsem to nepočítal. Řeknu to takto: při výkonu 750 kWh, které ve finále budeme mít, krát 24 hodin denně krát 365 dní v roce rovná se teoretická roční výroba. Minus 10 procent na technologickou údržbu a podobně a vyjde reálná suma, kolik ročně vyrobíme.


Kolik máte nainstalovaných kogeneračních jednotek?


Budou tři německé „Schnell“ s výkonem 250 kWh. Je to výhodné při případné poruše i při plánování odstávek kvůli údržbě.


Tady vlastně nepřicházejí v úvahu výkyvy v dodávkách do sítě, jak je tomu u větrných či fotovoltaických elektráren, které jsou omezeny větrem či sluncem…


S výkyvy potíže nejsou. Bioplynka jede stabilně 24 hodin denně 365 dní v roce. To je nesporné plus.


Jak velikou hromadu materiálu bioplynka denně spořádá?


Zhruba 22 tun senáže a siláže.


V poslední době je problém s rezervací elektrické sítě..


To je, a obrovský. Nastal letos. My jsme si síť rezervovali loni, takže jsme to měli bez problémů. Letos ovšem nastoupily fotovoltaiky. Firmy si u distributorů zablokovaly sítě a teprve potom začaly vyřizovat další povolení.


To je tak jednoduché – de facto bránit ostatním v podnikání?


Stačí žádost, jako firma či jako fyzická osoba, vlastně ji může podat kdokoliv. A distribuční firma musí ze zákona půl roku požadovanou kapacitu sítě držet. Stačí do půl roku dodat plány, výkresy, prostě něco a lhůta se zase prodlužuje. Větším investorům se vyplatí zaměstnat si na tohle lidi a pořád proces oddalovat.


Na kolik bioplynka v Koutech vyšla?


Přesným číslům se bráním. Je to zhruba do padesáti milionů korun. Dotaci jsme měli necelých čtyřicet procent. Pro nás je důležitý pravidelný přísun peněz za vyrobenou elektřinu. V téhle mimořádně složité době nám bioplynka jako přidružená výroba vlastně jako jediná vydělává, zbytek činnosti máme ve ztrátě.


V čem máte jako zemědělci největší problém?


Všechny rostlinné komodity šly dolů do velkého propadu, skoro na polovinu. K tomu se přidružila drahá loňská hnojiva a musím říct, že v době, kdy začala loni klesat cena mléka, nám startoval příjem za elektřinu.


Kolik měsíčně proděláváte na mléce?


Půl milionu korun. Máme 400 krav, výkupní cena mléka je 5,90 korun. Nákladová cena průměrně v republice se pohybuje mezi 8 až 8,50 korunami. Mluvím o cenách potvrzených statistiky i Výzkumným ústavem živočišné výroby. Na každém litru proděláváme 2 až 2,50 koruny. Dnes není žádný producent, který by na mléku vydělal. Situace došla tak daleko, že pokud by to mělo pokračovat ve stejném duchu, v republice by musel skončit veškerý dojený skot.


Proč mnozí chovatelé zatím chovy nelikvidují?


To je prosté. Pokud budovali stáje a dostali dotaci od Státního intervenčního fondu, musejí dodržet dobu udržitelnosti. Při rekonstrukci pět let, to je náš případ. Při novostavbě kravína 12 let. V případě, že by podnik skončil s dojnicemi, musel by vrátit dotaci, plus úroky, plus penále. To je likvidační. Je to past, ze které nelze uniknout.


Proč jsou výkupní ceny tak nízké? Kdo je tlačí dolů – mlékárny, nebo řetězce?


Před rokem byla průměrná výkupní cena za litr mléka kolem 8,50 až 9 korun. Byli jsme s výdělkem na nule nebo mírně nad nulou. Cena čerstvého mléka v prodejně byla okolo 17 až 18 korun. Dnes od nás mlékárny vykupují pod 6 korun za litr. V prodejnách ale zlevnilo o korunu. Pokud jdeme s cenami dolů jen my, výrobci, pak trh někde nefunguje.


Za kolik se vyrábí mléko v okolních státech, v Rakousku, Německu, Polsku?


Odpověď vezmu z jiné strany. Začnu Polskem. Zjednodušeně řečeno tam za zemědělce zdravotní a sociální platí stát. To je 35 procent. Když bychom my tady měli do plusu pětatřicet procent, zase je situace jinde. Polsko byl jeden z mála států, kde za poslední roky vzrostl počet chovatelů skotu, ale snížil se počet krav na jednotlivého chovatele. Vyplatí se jim model z jednoho malého hospodářství udělat dvě ještě menší, kdy tyhle peníze zůstanou v rodině, farmář třeba pracuje s manželkou. A dále, v Česku máme zhruba 60 procent dotací oproti tomu, co mají Němci a 55 procent toho, co mají Rakušané. Co k tomu dodat.


To je ale problém, který nastartovaly přístupové smlouvy.


Přesně tak. Absurdní je, že smlouvy jsou neveřejné, nikdo se k nim nedostane. Nikdo je nezveřejní. O nás bez nás.


Kolik lidí zaměstnává Zemědělské družstvo Kouty?


Jsme největší zaměstnavatel ve vsi, pracuje u nás 47 lidí, ale dělají u nás i lidé z Radošova a Chlumu.


Kdyby vaše družstvo vlivem všech negativních faktorů, které se nakupily, zkrachovalo, významně by to postihlo jeden odlehlý kout Vysočiny…


To určitě. Kdybychom přestali chovat dojné krávy, museli bychom propustit okolo dvaceti lidí. Na Vysočině obecně pracuje v zemědělství zhruba osm procent práceschopného obyvatelstva. Když se k tomu přičtou přidružené obory, to znamená ti, co zajišťují hnojiva, servis a podobně, je to 18 procent pracujících lidí v kraji. Kdyby krachlo zemědělství, byl by z toho na Vysočině obrovský průšvih.

Autor: Hana Jakubcová

14.9.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Nečekaná žeň čekala třebíčské plavce na podzimní ceně Motorletu, zleva David Svoboda, Sára Doležalová, Barbora Seemanová a Marie Magdalena Davidová.

Plavci Spartaku zářili na podzimní ceně Motorletu

Volby na Třebíčsku.

V Okříškách budou u voleb podepisovat petici na podporu obchvatu

Jedna z nejkrásnějších vyhlídek na Třebíčsku. Podívejte se

Čáslavice - Jedna z nejkrásnějších vyhlídek na Třebíčsku se nachází na nenápadném místě nedaleko kostela a hřbitova u Čáslavic. Místo zvané Hanzalův kopeček skýtá zvláště za slunných podzimních dní půvabné rozhledy do všech světových stran.

Zahrádkáři budou vystavovat tradiční druhy i rarity

Třebíč - Zahrádkáři se chystají v Třebíči ukázat své letošní výpěstky. Od pátku do pondělí promění Zahrádkářský dům ve Švabinského ulici v jednu velkou podzimní zahradu. Uskuteční se tam jubilejní třicátá oblastní výstava ovoce, zeleniny, bonsají a léčivých rostlin.

Na kapotu auta před domem někdo vyryl kosočtverec

Třebíč - Kosočtverec někdo vyryl na kapotu auta Nissan Juke, která stálo před domem v ulici Sv. Čecha v Třebíči.

Veletrh vzdělávání představí v Třebíči nabídky škol

Třebíč - Veletrh vzdělávání Didacta se ve čtvrtek 19. října uskuteční v Třebíči. Cílem veletrhu je podat ucelený přehled o vzdělávacích nabídkách škol a uplatnění v praxi.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení