Prvními bioplynovými stanicemi na Třebíčsku byly stanice v ZD Koutech a v Dešově, které fungují od roku 2009. V ZD Kouty se vypořádali s vhodným využitím tepelné energie. „Bioplynovou stanicí vytápíme nejen vlastní objekty, ale zhruba rok i další budovy obecní úřad, vývařovnu a bytovky,“ shrnul předseda tamního ZD Lubomír Pisk. V Dešově zatím vhodné využití tepla z „bioplynky“ stále hledají. Předseda dešovského ZD Jan Macálka k tomu poznamenal: „Zatím jsme nic takového nenašli, navíc to chce další investice. Rozvody izolovaného potrubí jsou poměrně drahé.“

Bioplynky u „ledu“

V Německu jsou podle něj majitelé bioplynových stanic mnohem dál. „U nás to ještě není legislativně ošetřené, ale v Německu už dokážou bioplyn přeměnit na zemní plyn a dodávat jej do sítě. A v tom bych viděl budoucnost bioplynek,“ zmínil Macálka.

S výstavbou „bioplynky“ by chtěli začít letos na jaře v ZD Klučov. Nejpozději na jaře by se měl spustit provoz nové bioplynové stanice společnosti Agro Mohelno v Mohelně. V ZD Hrotovice, kde bioplynová stanice funguje od loňského prosince, už plánují další využití. „Momentálně se pracuje na projektu napojení místního hotelu a základní školy, které bychom bioplynkou chtěli vytápět,“ vysvětlil předseda hrotovického družstva Bohumír Hutař.

O bioplynové stanici sní dlouho v ZD Police. Jeho předseda Josef Blažek řekl: „Museli jsme plány nechat usnout, protože nemáme možnost připojení do sítě. Kapacita je plná. Jinak bychom už dávno bioplynku měli.“ Z výstavby bioplynky sešlo v Trnavě a Budkově. V Okříškách se upřesňuje prostor, kde by stanice měla stát. Na skládce v Petrůvkách ji chtějí v roce 2014.

Mluvčí společnosti E.ON Česká republika Vladimír Vácha objasnil, že v současné době má jejich společnost na Třebíčsku v realizaci deset projektů bioplynových stanic s celkovým požadovaným výkonem 12,7 MW. „Jsou to buď již zčásti zrealizované projekty, nebo projekty ve fázi realizace,“ dodal