„Ta situace je opravdu neúnosná. Jako poslední řešení, jak pomoci zemědělcům, vidím jednoznačnou podporu výstavby bioplynových stanic u jednotlivých zemědělských podniků. Pro Vysočinu je to nesporně větším přínosem než větrné či fotovoltaické elektrárny,“ upozornil radní kraje Vysočina pro oblast zemědělství Josef Matějek.


Farmáři v bioplynce upotřebí veškerou kejdu i rostlinné přebytky, navíc zejména kukuřici mohou cíleně pěstovat jako materiál pro spotřebu v tomto zařízení. Konečný produkt je bez zápachu, jde o kvalitní hnojivo. Výkupní cena za kilowatthodinu vyrobené elektřiny je čtyři koruny. „Pravidelný příjem z elektřiny, kterou vyrobíme v bioplynce, nám kryje ztráty ve zbytku hospodaření,“ podotkl předseda Zemědělského družstva Kouty Lubomír Pisk.


Kouty a ti druzí


Kouty byly mezi prvními u nás, kdo se do stavby bioplynové stanice pustil. Postupně je následují další.


Do konce tohoto roku chtějí na Třebíčsku rozjet zkušební provoz v zemědělských družstvech v Dešově, Lesonicích a Budišově. Plány pro stavbu dávají do kupy v ZD Hrotovice a v Příložanech. Firma ADW, pod niž patří lesonické zemědělské družstvo, chce bioplynku stavět i v areálu sila v Krahulově.
„Zatím zvažujeme, kde přesně bude stát, protože její teplo využijeme při technologii výroby krmných směsí a při dosoušení obilí, termín stavby jsme ještě nestanovili,“ upřesnil ředitel pro strategii a rozvoj ADW Petr Kuba.


Farmáři, kteří s tímto nápadem přicházejí až v tomto roce, však tvrdě narážejí na zablokovanou kapacitu sítě. Distribuční firma E.ON má nyní doslova stohy žádostí o rezervaci sítě pro fotovoltaické elektrárny.


Ale z minula přetrvávají i záměry stavět větrné elektrárny. Jedním z těch, kdo se ještě nevzdali, je brněnský Ventureal. Na Moravskobudějovicku si drží kapacitu celých 24 MW pro svých osm zamýšlených větrníků u Blatnice. „Náš záměr na výstavbu nadále trvá,“ potvrdil jednatel Venturealu Alexander Szotkowski.


„Je to subjekt, který má v té oblasti největší rezervovanou kapacitu,“ doplnil mluvčí E.ON Vladimír Vácha.