„Máme uvnitř hasicí přístroje. Je to především o bezpečnosti práce, hlavně když se dělá na střeše,“ je přesvědčený farář Jakub Holík. O tom, zda budou protipožární opatření nějak posílena například o čidla a podobně, se podle jeho slov zatím nezačalo diskutovat. „Hrozivý požár v Paříži je velmi čerstvá událost,“ poznamenal.

Hasiči podle jeho slov dělali cvičení, jak zdolat plameny, když se opravoval zámek. Bazilika náleží spolu se zámkem do jednoho komplexu budov. Hasiči zkoušeli příjezd do prostoru i napojení na hydranty.

„Na to, jak pařížský požár vypadal hrůzostrašně, to dopadlo ještě poměrně dobře. K požáru došlo krátce před Velikonocemi, které jsou symbolem naděje. Myslím si, že to může velmi pomoci francouzskému národu. Je potřeba to brát z více stran,“ domnívá se Jakub Holík.

Chystá se oprava střechy

Zrovna před týdnem byl v třebíčské bazilice technik z firmy, která se zabývá protipožární ochranou a bezpečností práce. Chystá se totiž oprava poslední části na hlavní ploše střechy. V květnu a v červnu se tam budou vyměňovat krovy, latě a bude se dávat nová krytina. Na vše bude dohlížet bezpečnostní technik.

Bazilika svatého Prokopa stojí na půdorysu ze 13. století. Zažila slavná období i úpadek. V 15. století, když město obléhala vojska Matyáše Korvína, zřejmě utrpěla velké šrámy, dochované zdroje hovoří o pobořené klenbě. Pak chátrající kostel sloužil ryze světským účelům. Byla tam konírna, pivovar, prádelna i zámecká kuchyně. Až v 18. století Valdštejnové rozhodli, že baziliku obnoví.

Původní románské a gotické prvky jsou od té doby provázané z prvky barokními. Tak, jak navrhl architekt František Maxmilián Kaňka. Rekonstrukce trvala sedm let. A přece jen je dnes něco trochu jiné. Interiér uchvacuje díky tomu, že je vidět holý kámen. Jde o záměr architekta Kamila Hilberta, jenž byl počátkem 20. století zainteresovaný v další obnově kostela.