S nápadem přišel jemnický místostarosta Petr Novotný: „Inspirovalo mne, že v UNESCO mohou být zapsány například masopustní průvody v Hlinsku. A my tu přitom máme Barchan se starou tradicí. Za dva roky uplyne tři sta let, od kdy slavíme Barchanem údajnou návštěvu krále Jana Lucemburského.“

Třídenní slavnost Barchan v Jemnici každoročně navštíví tisíce lidí. Základní program je neměnný a vychází z historických tradic. Nesmí v něm chybět historický průvod s králem Janem Lucemburským a chotí, součástí je tradiční běh královských poslů či předávání darů poslům.

„Chtěli bychom, aby se Barchan zviditelnil,“ zamýšlel se místostarosta. To by podle něj přispělo i k propagaci celého města a zvýšení cestovního ruchu a zájmu turistů o zdejší památky.

Situaci kolem podmínek zápisu místostarosta prý už mapuje. „Zjistil jsem, že prioritně bychom měli usilovat o zápis Barchanu do Seznamu nemateriálních tradic a lidové kultury ČR,“ zmínil. Zápis do UNESCO je spojen i s nemalými finančními výdaji.

K zápisu na seznam je cesta dlouhá

S podobnou situací mají zkušenosti na Hlinecku. Na seznam UNESCO se loni na podzim dostaly zdejší masopustní obchůzky a masky. Prvotní snahy dostat tuto tradici na světový seznam měly počátek už v letech 2002 až 2003.

Své o tom ví vedoucí Souboru lidových staveb Vysočina Ilona Vojancová: „Samotné zpracování nominační žádosti trvalo dva roky. Žádost se zpracovává podle přesně zadané osnovy a musí vyhovovat všem jejím částem a oddílům. Není to jen popis tradice, součástí je vysvětlení, jakým způsobem příslušné orgány budou podporovat zachování tradice. Uvést je třeba rozfázování finančních nákladů a chybět nesmí fotografie a filmová dokumentace.“

Předání nominace masopustních průvodů na zápis proběhlo v srpnu roku 2009 v Paříži, v sídle UNESCO. Rok trvalo posuzování žádosti odborníky. Ze dvou set žádostí nakonec komise doporučila zapsat zhruba čtvrtinu, mezi nimi i masopustní obchůzky a masky na Hlinecku.