„Ta myšlenka je stará dva roky, člověk se umělecky vyvíjí, dnes bych zřejmě k tématu přistoupila jinak, pokud vůbec. Tehdy ČEZ našemu atelieru v Náměšti věnoval model krávy, který byl předtím instalovaný v Praze v rámci akce CowParade. Pražská akce skončila, kráva doputovala sem k nám. Napadlo mě ji dotvořit způsobem, který vyjádří spojení s energií,“ říká výtvarnice, která má za sebou studium na Střední škole umění a designu v Brně.

Věnovala se především konceptuální tvorbě, jejíž jednou ze základních myšlenek je názor, že umístění objektu v určitém prostoru je často důležitější než objekt sám. Umělkyně si posteskla, že zatím podlehla naléhání ČEZu, aby kráva byla u Mohelna.

Model krávy umělkyně natřela fotoluminiscenční barvou, která se ve dne nabíjí slunečním světlem, v noci pak vydává energii zpátky. Světélkuje. Barva na povrchu vytváří mozaiku z šestiúhelníků. Šetiúhelníky proto, že stejný tvar mají palivové kazety v jaderném reaktoru.

„Zatím je kráva na hadcové stepi, protože se mi s ČEZem nepodařilo dojednat, aby byla například u silnice nedaleko elektrárny. Tam by to bylo logičtější, řidiči by v noci viděli fosforeskující krávu a mimoděk by přemýšleli nad podstatou jaderné elektrárny. Každý člověk tento druh získávání energie chápe jinak, někdo je mu nakloněný, jiný ne,“ podotýká Masaříková.

Je fakt, že u Mohelna se asi mnoho zvědavců, kteří by mohli na objekt reagovat, v noci nepohybuje. Naopak u elektrárny je provoz čtyřiadvacet hodin denně. Na hadcové stepi můžepodle autorky kráva působit kýčovitě.

Mluvčí elektrárny Petr Spilka si ovšem myslí, že u silnice by kráva řidiče rozptylovala a odváděla jejich pozornost od řízení auta, což je nebezpečné. Zároveň ubezpečuje, že „si váží lidí, kteří přicházejí s novými nápady i toho, že současné umění vstupuje do veřejných prostorů, probouzí fantazii a v jisté míře provokuje.“

Jak říká, umění by nemělo být omezeno pouze na galerie či soukromé sbírky. „Je mi jasné, že solární kráva může být s elektrárnou spojována pozitivně i negativně. Uvidíme, co se dozvíme z ohlasu veřejnosti. Ve městech mohla být kráva raritou, tady je ale běžnou součástí života. Bude to takový akční průzkum,“ dodává Spilka.

Barbora Masaříková v současnosti studuje na umělecké škole v Praze. Na léta strávená v náměšťské „zušce“ vzpomíná ráda. „Vedl mě pan učitel Jan Krejčí, jsem mu za mnohé vděčná.“

CowParade – open air projekt

Autorem první krávy byl v roce 1996 švýcarský výtvarník Pascal Knapp, požádal ho o to otec Walther, taky umělec. Chtěl, aby socha sloužila jako trojrozměrné plátno pro umělce, kteří se zúčastní Výstavy umění v Curychu. Tento způsob vyjádření byl nakonec natolik úspěšný u umělců i veřejnosti, že se CowParade postupně objevila v 18 velkoměstech světa (New York, Sydney, Londýn, Praha …).
Krávy ve třech provedeních – stojící, ležící, pasoucí se – jsou z odolného kompozitu, dovážejí se z Polska. Krávu je možné adoptovat či koupit. Je právem sponzora či majitele sochy zvolit umělce, který ji pomaluje. Ve své sbírce má tohoto plastového dotvořeného přežvýkavce třeba Ringo Starr, Nelson Mandela nebo jordánská královna Ranja. Peníze z prodejů krav míří na charitu.