Slabší povahy by teď raději neměly chodit kolem třebíčského kostela svatého Martina. Pracují tam archeologové, kteří těsně pod povrchem odkryli desítky koster. Kam se člověk podívá, tam vidí lebku, dlouhé kosti nohou, pažní kosti – to vše vzájemně propletené mezi sebou. „Aktuálně máme zdokumentovaných jednasedmdesát koster. Ale je jich tu daleko víc,“ říká Martin Fojtík ze společnosti Archaia Brno, která se na záchranných pracích podílí.

V článku se dočtete:
- jak se dříve pohřbívalo
- co se s nalezenými kostrami stane

V místě býval od 13. do 16. století hřbitov. V roce 1607 vzniklo nové pohřebiště, tedy dnešní Starý hřbitov, a to, kde teď kopou archeologové, postupně zaniklo. Nebylo příliš velké, a proto se za těch tři sta let provozu vršila těla na sebe. A nutno říct, že ještě poměrně nedávno stavitelé k lidským pozůstatkům rozhodně nijak ohleduplní nebyli. Je to vidět třeba na kostře dospělého muže. „Když se ulicí kopal vodovod, tak jeho kostru prostě překopli. Chybí mu levá strana těla,“ ukazuje Fojtík na jednu část vykopávek. „Vedle něj leží další dospělý, který takříkajíc sebral levou stranu těla zde ležícímu dítěti a vrchní část těla tomuto dítěti. Nejdříve pohřbené byly asi právě ty dvě děti. S určitostí se ale nedá říct, že hlouběji pohřbená těla jsou starší. Je to tu dost promíchané,“ dodává Fojtík.

Archeologové v okolí Martinského náměstí našli kostry, nástroje i keramiku
Odhalili tajemství. Archeologové našli pod Martinským náměstím v Třebíči hřbitov

Tým vede jihlavský archeolog Aleš Hoch. Podle něj bylo toto vzájemné prolínání těl v minulosti poměrně běžné. „Prostoru bylo prostě málo. Každý chtěl ležet co nejblíže kostelu a zároveň bylo potřeba, aby byl pohřbený v posvěcené půdě, tedy ve vymezeném areálu hřbitova,“ vysvětluje Hoch.

V rakvích a na pohřebních deskách

Terén kolem kostela vypadal dříve jinak. „Nevíme přesně kdy, ale někdy v minulosti se terén odstranil,“ podotýká Hoch. Tehdy se dostala na povrch spousta koster. „Prostě kosti z hrobů vyndali a umisťovali je do společných kostnic. Zbývající hroby se proto nacházejí hned pod současným povrchem, takže ty nejvýše položené kostry jsou v hodně špatném stavu. Lepší je to u těch, které leží hlouběji,“ dodává šéfarcheolog.

Mrtvé tenkrát pohřbívali v rakvích či na pohřebních deskách. Archeologové našli i několik hřebíků z rakví, není jich ale příliš. Nevylučuje to však, že by dávní truhláři nepoužívali třeba dřevěné kolíky. „Středověké hroby jsou typické tím, že v nich chybějí jakékoliv milodary. Tehdy je tam nedávali. Za kostelem jsme ale našli mince. Tam však hřbitov nebyl, vedly tudy od 14. do 19. století cesty,“ objasňuje Hoch.

Počátkem května vjedou do Hasskovy ulice v Třebíči stavební stroje. Po revitalizaci tu ale mají zůstat i zdejší typické kočičí hlavy a šatovská dlažba.
Do centra Třebíče opět vjedou stavební stroje. Nejdříve rozkopou Hasskovu

V místě, kde nyní archeologové odhalují jednu kostru vedle druhé, povede kanalizace. „Ta by to tu celé zničila. Všechny kostry proto vyjmeme, nic tu nezůstane. Kostry pak půjdou na antropologickou analýzu a poté se opět pohřbí, pravděpodobně na Starém hřbitově. Těla se tak vrátí do posvěcené půdy, jsou to lidské ostatky,“ doplňuje vedoucí archeologů.