Dojde k tomu při příležitosti stého výročí od uveřejnění studie Die Relative Chronologie der jüngeren Steinzeit in Mähren, zabývající se relativní chronologií mladší doby kamenné na Moravě.

Pamětní desku vytvořil sochař Kryštof Hošek a vzhledově se nebude lišit od jiných. „Za zmínku stojí, že deska bude z odolné pryskyřice a ne bronzu, jako tomu bývá zvykem. Nechtěli jsme, aby nám ji vandalové poničili nebo dokonce ukradli a odvezli do sběrného dvora. Z čelní strany bude ale od bronzové desky k nerozeznání," slíbil člen přípravné komise k velkému výročí Zdeněk Janderka.

Pamětní deska bude v krátké době už druhou poctou Jaroslavu Palliardimu. „Na počátku března tohoto roku jsme udělili významnému českému archeologovi čestné občanství. V pořadí se jedná o 36. čestného občana Moravských Budějovic," pochlubil se starosta Vlastimil Bařinka.

Zájemci o památku na významné výročí si budou moci zakoupit pamětní medaili. Vyobrazen na ní bude portrét Jaroslava Palliardiho, znak Moravských Budějovic a příslušný nápis. „Budou vytvořené dva druhy medailí. Sběratelsky vzácnější bude stříbrná medaile, ve větším počtu budou k mání medaile z platiny. Zájemci by měli kontaktovat například Městské kulturní středisko Beseda, aby se s jejich zájmem počítalo a nezbyly jim oči pro pláč," poradil sběratelům Janderka.

Rodák z Telče Jaroslav Palliardi prožil v Moravských Budějovicích významnou část svého života a kromě notářské kanceláře se tam věnoval archeologickým průzkumům. „V roce 1914 shrnul datování všech evropských kultur od staršího neolitu po eneolit. Jeho závěry jsou platné dodnes a zní posluchárnami univerzit," vylíčil přínos Palliardiho díla docent Katedry archeologie na hradeckokrálovské univerzitě Jaromír Kovárník.

Sjedou se také odborníci z Evropy

Právě Kovárník je hlavním organizátorem události, při které se kromě odhalování pamětní desky sjedou do Budějovic také odborníci přes archeologii napříč celou Evropou. „Mezinárodního archeologického sympozia se zúčastní asi šedesát expertů. Chybět nebudou odborníci ze Slovenska, Chorvatska, Maďarska, Švýcarska, Německa nebo Polska. Zabývat se budou právě neolitem a eneolitem, tedy obdobím mezi lety 5700 až 2300 před naším letopočtem," odhalil Kovárník program odborné části výročí, která nebude veřejnosti přístupná.

Kdo by se chtěl s dílem a nálezy Jaroslava Palliardiho blíže seznámit, má možnost navštívit místní muzeum, případně gymnázium, kde se několik Palliardiho objevů nachází. Podstatná část jeho odkazu se ale nachází v Moravském zemském muzeu v Brně. „Abychom nálezy nepoškodili, nebudeme je převážet. S muzeem se ale jedná o zapůjčení dvou Palliardiho rukopisů. První je v češtině a týká se výzkumu na zámku v Jevišovicích. Druhý, v němčině, Palliardi nestihl za života vydat," vysvětlil Kovárník.

V rámci sympozia Kovárník přednese odborníkům referát o Jaroslavu Palliardim. Další důležitou přednáškou bude povídání archeologa Jaroslava Bártíka. „Pan Bártík představí nejnovější archeologické poznatky na Moravskobudějovicku. Zmíněné budou také současné problémy nebo využívání radiokarbonového datování," představil některé z přednášek odborníků Janderka. „Díky radiokarbonovému datování přejdeme za sto let od Palliardiho relativní chronologie k absolutní," doplnil jeho slova Kovárník.

ROBERT ŠVANDA