K významnému jubileu oslavenkyni popřáli rodinní příslušníci, bývalí sousedé, představitelé obce i nedalekých Moravských Budějovic. Popřáli jí nejen dobré zdraví, ale ještě mnoho pěkných chvil v kruhu svých blízkých. Při přípitku na zdraví vypila oslavenkyně s ostatními gratulanty i malou štamrličku likéru.
Antonie Nevrklová se narodila 2. května 1905 v Menharticích a do Bačkovic se provdala. Pocházela z jedenácti dětí, z nichž bylo sedm děvčat a čtyři chlapci. Bohužel, dnes již ze sourozenců nikdo nežije. V manželství se Antonii Nevrklové narodil syn a dcera. Brzy však ovdověla a desítky roků žije společně v domácnosti se synem a jeho rodinou. Dnes má jedenáct vnuků a dvě pravnoučata.
Celý život těžce pracovala v zemědělství a nějaký čas vařila v pohostinství v Jemnici. Dříve ráda četla, vařila, zpívala a také ráda tancovala. Vztah k dílům Vlasty Javořické jí vydržel dodnes. Současné televizní pořady jí nijak nezajímají. „Měli by také vysílat nějaké pořady s dechovou hudbou,“ říká paní Nevrklová. Ovšem i ve svých sto šesti letech sem tam nahlédne do novin a zajímá se o dění kolem sebe. I když již dnes méně slyší, při návštěvě gratulantů se ještě živě zapojila do hovoru a ráda si zavzpomínala na život v obci s bývalou obyvatelkou Bačkovic, paní Bětkou. V jídle nebyla a dosud není vybíravá.Ráda zavzpomínala na období, kdy jí chutnala tučná jídla.
Dnes si pochutná na krupičné kaši, vdolcích, koláčích, těstovinách a dalších moučných jídlech. Pohledem z okna sleduje okolí a když je teploučko ráda posedí v pečlivě udržované zahrádce v altánku. V průběhu návštěvy se také podepsala do pamětní knihy a s ostatními se vyfotografovala. Při loučení povstala, všem podala ruku a poděkovala za návštěvu. Tak jako v letech minulých se loučila se slovy: „Ve zdraví se v příštím roce zase setkáme.“
VLASTIMIL SMETANA
