Předchozí
1 z 7
Další

Radek JarošRadek JarošZdroj: Deník/Helena Zelená Křížová

Jak vnímáte válečný konflikt na Ukrajině?

Radek Jaroš, 57 let, horolezec, Nové Město na Moravě

Situaci vnímám úplně stejně jako rok 1968 v Československu. Ukrajinu jsem navštívil v roce 2017 při cestě na Krym do Ruska. Když to zjednoduším, Ukrajina a Oděsa nás strašně mile překvapila, zatímco Rusko působilo jako ublížená, zneuznaná velmoc. Lidé jsou masírováni, Putin byl všude na billboardech. Je to carství, vláda jednoho člověka, který se bohužel takto rozhodl.

Bývalý ukrajinský voják Valentin Stolbetskyj už řadu let žije v Třebíči, kde pracuje jako stavební dělník.
Ukrajinec z Vysočiny o válce: Ničí naši infrastrukturu, Putin chce obří impérium

Nevnímám úplně akutní hrozbu pro Českou republiku, ale velmi to zahýbe s celosvětovou ekonomikou a pokud se bude situace rozvíjet na celou Ukrajinu i dál, tak to bude samozřejmě obrovská hrozba nejen pro nás, ale i celý svět. 

Jana Štefánková, specialistka komunikace a zastupitelka Rokytnice, TřebíčJana Štefánková, specialistka komunikace a zastupitelka Rokytnice, TřebíčZdroj: Poskytla Jana Štefánková

Jana Štefánková 48 let, specialistka komunikace, zastupitelka obce, Rokytnice nad Rokytnou

Nesouhlasím s válečným konfliktem na Ukrajině. Myslím, že by se to mělo řešit mírovou dohodou. 

Marek Buš, kastelán na zámku Náměšť nad Oslavou, varhaník, TřebíčMarek Buš, kastelán na zámku Náměšť nad Oslavou, varhaník, TřebíčZdroj: Deník

Marek Buš, 57 let, kastelán, varhaník. Náměšť nad Oslavou

Situaci sleduji s pocitem krajního rozhořčení nad agresivním jednáním prezidenta Putina a jím řízené ruské armády, s pocitem soucitu s obyvateli Ukrajiny, kteří touto agresí trpí, s pocitem obavy o budoucnost celé Evropy a současně s pocitem vděčnosti za to, že je Česká republika členem NATO a Evropské unie. Ruskou agresi rozhodně odsuzuji! Bůh chraň Ukrajinu. 

Šárka Třísková,  ředitelka základní školy, PelhřimovŠárka Třísková, ředitelka základní školy, PelhřimovZdroj: Poskytla Šárka Třísková

Šárka Třísková, 46 let, ředitelka Základní školy Osvobození Pelhřimov, Pelhřimov

Situace na Ukrajině mě vrací do období studené války, kdy jsem měla velký strach, že bude válka. Nyní ji vlastně máme za humny a mám stejné ba i větší obavy, co bude v příštích dnech. Je mi moc líto, že nejsme schopni se poučit už 2000 let. Jeden člověk je schopný zničit vše, na čem se pracuje několik let. Myslí si, že může všechno. Je to velice složité a moc soucítím s lidmi na Ukrajině.

Miroslav Marek, 59 let, prezident Agentury Dobrý den, PelhřimovMiroslav Marek, 59 let, prezident Agentury Dobrý den, PelhřimovZdroj: Poskytl Miroslav Marek

Miroslav Marek, 59 let, Prezident Agentury Dobrý den, Pelhřimov

S obavami! Říkám si: proč? A neumím si představit, jak může člověk, který něco takového rozpoutá a kvůli němuž lidé přijdou o své domovy, o své blízké, o živobytí, nedej Bože o své děti, s něčím takovým v hlavě žít.! A další věc: ukazuje se, jak málo toho o životě v Rusku víme.

Vladimíra Valová, spisovatelka, TřebíčVladimíra Valová, spisovatelka, TřebíčZdroj: Poskytla Vladimíra Valová

Vladimíra Valová, 43 let, spisovatelka, Třebíč

Jsem samozřejmě naprosto zděšená ruskou agresí proti Ukrajině. Vladimir Putin rozpoutal válku a je nutné, aby světové společenství reagovalo jednotně a bez ohledu na to, zda pro nás budou přijaté sankce nevýhodné. Vladimir Putin je válečný zločinec. 

Markéta Hejkalová, 61 let, spisovatelka a ředitelka Podzimního knižního veletrhu, Havlíčkův BrodMarkéta Hejkalová, 61 let, spisovatelka a ředitelka Podzimního knižního veletrhu, Havlíčkův BrodZdroj: Poskytla Markéta Hejkalová

Markéta Hejkalová, 61 let, spisovatelka a ředitelka Podzimního knižního veletrhu, Havlíčkův Brod

Podle mého názoru ruský útok na Ukrajinu je porušení mezinárodního práva, hrubá agrese a válka, a proti tomu se musí celý svět razantně postavit. S agresorem se nevyjednává, agresora vyjednávání nezastaví. A já vidím historickou paralelu s finskou zimní válkou v roce 1939, kdy vznášel Sovětský svaz také požadavky Finsku a proti Pobaltí. Pobaltí na to přistoupilo a Sovětský svaz je pohltil.

Finsko na to nepřistoupilo, Sovětský svaz je napadl 30. listopadu 1939 – začal bombardovat Helsinky. Finové se bránili a postavili se proti, i když vlastně neměli šanci, měli sto tisíc krát méně vojáků, ale věděli, že musí se bránit, že je Sovětský svaz je bez jejich viny napadl. Bojovali půl roku, Stalin si myslel, že to Finsko rychle pohltí během pár dní, ale to se nestalo. Finové tu válku prohráli, oni ji nemohli vyhrát a ztratili část území, kterou dodnes jim Rusko nevrátilo a nikdy jim nevrátí už patrně. Ale možná, že tím zastavili další Stalinovu expanzi do Evropy, protože on tehdy, když je napadl, byl spojenec Hitlera a na to by se nemělo zapomínat, takže ta válka mohla dopadnout jinak. Myslím si, že Ukrajina si zaslouží veškerou naši podporu a musíme proto udělat všechno, aby ruská agrese skončila.