„Pro „lufťáky“ je jednodušší nechat u chalupy trávník, který o víkendu, když dojedou, přejedou sekačkou. Starat se o kytky je mnohem pracnější. Takže tam, kde kdysi bývala pestrobarevná rozkvetlá chlouba hospodyně, je dnes zatravněná, nízko posečená zelená plocha,“ okomentovala současnou situaci zahrádkářka z Nového Města na Moravě Ivana Slámová.

Anglické trávníky českému venkovu nijak neprospívají. „Dříve se trávníky sekaly jen dvakrát nebo třikrát ročně. Jejich druhová pestrost byla daleko větší, než je tomu nyní. Teď se trávníky sečou sekačkami, které všechna semena doslova „vysají“. Vzniká tak velmi sterilní prostředí. Z hlediska biodiverzity je to velká ztráta,“ souhlasil šéf Správy Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy Václav Hlaváč.

Ilustrační foto
Na kole bezpečněji. Výstavbu nové cyklostezky zahájí v Novém Městě v květnu

Bohužel spolu s druhově rozmanitými trávníky a rozkvetlými zahradami mizí z krajiny i včely a motýli. „Nemají tam potravu. A vlastně si pořádně nemají ani na co sednout. Kytky, včely a motýli odjakživa patřili k sobě. Spatřit teď na zahradě motýla je vzácností,“ povzdechla si novoměstská zahrádkářka.

„Má to ještě další rozměr. Dříve byly na každém dvorku slepice. Na jejich „prostřeném stole“ se přiživili i vrabci. Teď už nasypané zrní na dvorcích nenajdou. Naštěstí jsou u vesnických domků stále ještě keře poskytující ptákům úkryt a místo pro jejich hnízdění. Ptáků je na vesnicích stále více, než v městské krajině,“ doplnil Hlaváč.

Jiří Palán radí vzít si ze současné situace to dobré.
Známky nejsou moc důležité, je přesvědčen Dětský Ámos. A učí z domova

Celkový obraz vesnic je podle jeho slov poněkud sterilní. „I když na druhou stranu jsou vesnice stále ještě oázami života. Proti zemědělské krajině s velkými lány chemicky ošetřovaných plodin je ve vesnicích určitá pestrost pořád zachovaná,“ uzavřel ochranář.