Trasa je po celé délce průjezdná, nicméně jsou úseky, které neprojede ani zkušený cyklista a raději se vydá napospas automobilové dopravě. Absolvovat cestu po silnici ale všude nejde. Jsou úseky, kde se doporučuje jezdit pouze za slunečného počasí, za deště jde totiž o chrup.

„Cyklostezku jsem otestoval hned několikrát. Byl jsem i při slavnostním zahájení v roce 2010 na Masarykově náměstí v Jihlavě. Je to asi tak měsíc, co jsem po ní jel naposledy a kromě značení u Přibyslavic bych řekl, že je to stejné jako před dvěma lety," podělil se o své zkušenosti Antonín Holčák z Třebíče. Podle jeho názoru by se trať ani cyklostezkou nazývat neměla. „Byl jsem nedávno na Šumavě a je tam celá řada nových, perfektně upravených cyklostezek s asfaltovým povrchem. Tomu se šotolina u Červeného mlýna u Třebíče nemůže ani přiblížit," doplnil na vysvětlenou Holčák.

Asfalt střídá šotolina

Na trase z Jihlavy do Třebíče je takových míst hned několik. Asfaltový koberec najednou mizí a před cyklistou se objeví polní či lesní cesta, a to pouze v tom lepším případě. Část cyklostezky vede i katastrem Chlumu. „Kousek stezky leží i u nás, nicméně chybí pořádné napojení na úsek z Bransouz a taky na druhou stranu, směrem přes Leštinu na Červenou Lhotu," řekl starosta Chlumu Bohumil Zimola. Stejná situace je i na opačném konci cyklostezky v Blatnici. V této lokalitě nejenže chybí asi tříkilometrový upravený úsek, horší je, že cyklostezku často přejíždí zemědělci na svá pole.

„Připadá mi to poněkud nedomyšlené. Od nás z Blatnice na Lažínky vede pěkný kus stezky polní cestou, jet tudy po dešti bych nikomu nedoporučil. Nevím, kdo dělal plán, ale tahle cesta je pro zemědělce jedinou spojnicí. Jinudy se prostě na pole nedostanou," řekl starosta Blatnice Vladimír Holý. Jak starosta Holý přiznal ani neví, zda bude někdo dál v budování cyklostezky pokračovat. „My plány nemáme. Ani nevím, jaký povrch by měla cyklostezka mít, zda bude všude asfalt?", zapochyboval blatnický starosta.

Myšlenka vybudovat cyklistickou trasu spojující celou řadu měst a obcí na 110 kilometrů dlouhé trase k hranicím s Rakouskem získala podporu většiny starostů na plánované trase. A vznikl dobrovolný svazek Cyklostezka Jihlava Třebíč Raabs, v němž má své zástupce pětadvacet měst a obcí.

„Prvotní záměr se nám, myslím, podařilo splnit. Chtěli jsme daný úsek zprůjezdnit. Cyklostezka jako taková má obrovský potenciál a je škoda, že se nám pro tento záměr nepodařilo v roce 2007 získat vedení kraje," řekl předseda představenstva dobrovolného svazku a primátor Jihlavy Jaroslav Vymazal.

Ve hře je stát nebo kraj

Zda bude celá trasa kompletně dostavěna, zatím předseda představenstva nepotvrdil ani nevyvrátil. „Rád bych získal podporu u vedení kraje, podobně jako je tomu v Karlovarském či Ústeckém kraji. Tam už význam cyklostezek pro daný region pochopili," uzavřel Vymazal. Podle jeho slov by mohla celá cyklostezka v budoucnu přejít do vlastnictví státu či kraje.