Už jen postup mezi finalistky České miss je bezpochyby úspěch. Máte z finále strach? Jste nervózní?
Jestli nějaká tréma přijde, tak to bude těsně před finále. Celý večer pak bude pro mne velkým zážitkem, tak ani na trému nebude čas.
Jak se připravujete? Musíte asi trávit celé dny ve fitku…
To zase ne. Do posilky chodím jako za normálních okolností – třikrát týdně. V rámci příprav jsem ale začala chodit na zumbu. Její rytmus mě na tolik nadchl, že v ní ráda budu pokračovat i po finále.
Co byste dámám doporučovala pro udržení štíhlé linie? Pomáhá víc zumba, nebo klasické posilování?
Sportuji spíš jen pro radost a na kondičku. Co se linie týče, tam hraje hlavní roli správný jídelníček. Nakonec to je jen pouhopouhá matematika přijaté a vydané energie.
Nekryjí se vám povinnosti finalistky soutěže krásy se školou? Zvládáte oboje?
Časově to není vůbec žádný problém, zvládám obojí. Horší je mé rozpoložení mysli. Občas jsem už myšlenkami na finále a při tom je trochu obtížnější se soustředit na školní povinnosti.
Jak se vám líbilo v Thajsku?
Thajsko je nádherná země. Lidé v ní jsou velmi přívětiví a usměvaví. Přišla jsem do řeči nejen s místními, ale i s přistěhovalými Evropany a i oni během několika málo let byli pohlceni thajskou kulturou. I v samotném srdci Bangkoku jsem se cítila bezpečně, přestože uličky tohoto velkoměsta jsou velmi rušné a ne vždy jsem věděla, kam mě dovedou. Ale v tom byla ta krása. A navíc, ta jejich kuchyně: mořské plody, kari, kokosové mléko a kešu ořechy, to je něco pro mě!
To zní dobře. A zdravě… Co váš jídelníček? Zřejmě jíte velmi zdravě; máte nějakou slabost pro něco nezdravého?
To víte, že mám. (smích) Už od malička jsme si s bráchem u školy kupovali gumové pendreky a medvídky. A to mi zůstalo dodnes.
I když všechny krásky ze soutěže pravidelně tvrdí, jak s ostatními vycházely dobře a přály jim úspěch, přijde mi, že mezi vámi musí být ohromná konkurence…
Mluvíme o soutěži, samozřejmě, že v ní jakási zdravá míra konkurence musí být, to je normální. Každá z nás by se ráda stala královnou krásy. Ale myslím si, že je zdravější nechat se překvapit a nespekulovat o tom. Já osobně dávám přednost té vnitřní kráse a takové dívky mezi námi už jsou i bez korunky.
To určitě ano. Nedávají vám ostatní holky „sežrat“, že pocházíte z menšího města na Vysočině?
Každá z nás zastupujeme jiné město nebo vesnici z různých krajů. Já se hrdě hlásím k Třebíči a Sokolí.
Když takhle přicházíte do kontaktu s lidmi odjinud, co se jim nejčastěji vybaví, když se řekne Třebíč? Vybaví se jim něco?
Nejčastější asociací na Třebíč je naše Židovské město.
Někde jsem četl, že v porotě usedne i legenda italského filmu Claudia Cardinale. Těšíš se na setkání s ní? Kdyby se naskytla příležitost, na co by ses jí ráda zeptala?
Byla jsem nadšena, když jsem se dozvěděla, že přijala pozvání do Prahy. Myslím, že je to dáma na vysoké úrovni a s velkými zkušenostmi. Kdybych měla tu možnost s ní mluvit, zavedla bych řeč na rozdíly různých národností, sama Claudia Cardinale žila v nejedné zemi a má možnost srovnání.
Ve finále vám určitě celá Třebíč bude držet palce. Setkáváte se s podporou okolí už teď?
Setkávám a minimálně tímto způsobem za veškerou podporu moc moc děkuji! Je to tak nádherný pocit číst zprávy od přátel a vědět, že mám kolem sebe takovou oporu!
V roce 2010 se Českou miss stala Jitka Válková, rovněž z Třebíčska. Znáte se s ní?
S Jitkou jsme se jen párkrát letmo potkaly, ale myslím, že bude ještě příležitost se víc poznat.
Je to vlastně zajímavé – během tří let jsou ve finále dvě krásky z Třebíčska – je to náhoda, nebo tady máme ve vzduchu něco, co podporuje růst do krásy?
Děkuji! (smích) Znám mnoho krásných dívek a žen z Třebíčska i z jiných koutů republiky. Ale jak víme, krása je velmi subjektivní. Je to plus, ale není nad vnitřní charisma a jiskru.
Jste připravená na slávu? V případě výhry se vaše jméno bude v médiích objevovat každou chvíli, třeba vás budou pronásledovat novináři ještě horšího kalibru, než jsem já…
Bylo by to pro mě něco nového. Ať už bych byla na očích médiím, nebo ne, reprezentovala bych titul miss se skromností a přirozeností. S výhrou sice přichází sláva, ale myslím si, že výhra sama osobě je jen startem pro činy, za které člověk může být oslavován.
Takže „missku“ berete jen jako odrazový můstek? K čemu?
Miss může otevřít dveře mnoha možnostem a zkušenostem. Nejen u nás, ale i v zahraničí. Nebráním se novým zážitkům a poznávání, ale nechci říkat nic určitého. Raději se nechám překvapit. A v první řadě mě v blízké budoucnosti čeká ještě několik let studia.
RADEK BLAŽEK