Spalovna: Zase rozhodujete o nás bez nás. Místo pálení důsledné třídění. Kompostujme, třiďme, nemusíme pálit. Recyklace místo spalování, čistý vzduch a čisté svědomí.

To jsou hesla, která včera ekologičtí aktivisté, oblečení do bílých overalů a s rouškami přes ústa, hlásali před krajským úřadem. Protestovali proti spalovně odpadů, která zřejmě do roku 2017 vyroste na Vysočině.

„Overaly a transparenty máme proto, že chceme ukázat, že spalovna přinese další toxickou zátěž. Spalovna pro Vysočinu je nesmysl, spíše bychom se měli zaměřit na recyklaci, na předcházení vzniku odpadů, a hlavně odpad kompostovat, ne spalovat. Přicházíme o cenné suroviny,“ vyjádřil se včera před krajským úřadem v Jihlavě Matěj Man, vedoucí kampaně Nespaluj, recykluj, kterou pořádá nezisková organizace Arnika.

Podle Arniky se o spalovně jedná za zavřenými dveřmi. S tím však vedení Kraje Vysočina nesouhlasí. „Rok a půl máme na stránkách kraje zvláštní webový portál, kde jsou veškeré informace, veškeré dokumenty a také diskusní fórum. Přijde mi, že Arnika se ke spalovně celou dobu nevyjadřuje, a najednou, když vidí, že veřejnost s tím nemá nějaký zásadní problém, začíná vytvářet umělou kauzu,“ řekl radní Kraje Vysočina pro oblast životního prostředí Zdeněk Ryšavý (ČSSD). Podle něj se Arnika chce zviditelnit a za každou cenu rozpoutat diskusi.

Rozdávali letáčky

Mezitím, co na krajském úřadě pracovní skupina představovala návrh dokumentu ISNOV (integrovaný systém nakládání s odpady Vysočina), jehož součástí je i spalovna, ekologičtí aktivisté v rouškách a overalech před budovou kraje rozdávali letáčky a vyzývali veřejnost k podepsání petice Nespaluj, recykluj. Svůj podpis připojila i Petra Nováková z Jihlavy.

„Když si lidé zvykli odpad třídit a Jihlava se pořád chválí s tím, jak je v třídění dobrá, přijde mi zbytečné stavět spalovnu. Bojím se znečištění ovzduší. Dřevostavba v Jihlavě úplně stačí. Na Vysočině bydlíme kvůli tomu, že je tady zdravé prostředí,“ řekla Nováková.

Jenže podle Ryšavého to s tříděním odpadu na Vysočině a také v celé republice není tak horké. „Snažíme se předcházet odpadu, ale bohužel trend v republice jde přesně naopak. Společnost bohatne, tím pádem je odpadů více. Belgie, Německo mají kolem 600 až 700 kilo odpadu na obyvatele, u nás je to zhruba 400, ale roste to,“ argumentoval Ryšavý.