VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jihlavští betlémáři své poklady nikomu nedají

Jihlava -V metropoli Vysočiny vyroste před Vánocemi v domácnostech asi deset větších betlémů. V šestitisícové Třešti jich je třikrát tolik.

20.12.2011
SDÍLEJ:

Na polovině obývacího pokoje staví Jaroslav Antonů letos betlém po devětatřicáté. Je to pro něj relaxace, čas vzpomínání a jako pro věřícího člověka i připomínka narození Spasitele.Foto: DENÍK/ Stanislav Jelínek

Tajemné kouzlo Vánoc dovedou do svých domovů přilákat trochu jinak než většina rodin betlémáři.

Zvlášť děti jsou u vytržení z pohádkové krajiny s pastýři, zvířátky a domečky. Nad vším září Betlémská hvězda a pod ní v chlévě odpočívá narozený Ježíšek uprostřed Svaté rodiny.

Právě v těchto dnech putují z krabic na půdách do obýváků figurky a stavby, zabalené od minula pečlivě do novin.

Betlémy už se staví

Někde už betlémy zdobí figurky a majitelé si hrají se světýlky, upravují větvičky a „pilují“ detaily. Jinde jsou už krabice v předsíni či na chodbě a mužská část rodiny sešroubovává stoly, kozy a staví nosné konstrukce.

V padesátitisícové Jihlavě je domácností, kde se staví betlémy, ve srovnání s betlémářskými velmocemi jen pár.

Domácí betlémy jsou srdeční záležitostí seniora Jaroslava Antonů. Staví je doma ve čtvrti u jihlavského pivovaru. Ovcí má přesně 80 a lidských postaviček na dvě stovky.

„Doma stavím betlém letos po devětatřicáté. Když uhodí ten správný čas předvánočního stresu, kluci mi snesou z půdy krabice s figurkami a se vším, co k betlému patří. V obýváku je najednou hromada věcí,“ přiblížil Jaroslav Antonů.

Na svém místě napravo v obýváku stojí dřevěná konstrukce s polystyrenovými deskami. Z bílé hmoty vyrůstají kopce, louky, skály. Figurky zatím odpočívají v krabicích, ale betlémská krajina už se rýsuje.

Naproti betlému z dílny řezbáře Boudného, jehož figurky na svět přicházely před více než stoletím, obývací pokoj rodiny Antonů zdobí druhý menší betlém. Originál někdy z roku 1940, který autor vyřezal v severovýchodních Čechách u kláštera Králíky.

„Betlémy jsou moje srdeční záležitost. Ke všem figurkám mám vztah, ať jsou od Boudného či z Králík. Zamiloval jsem si postavičku, která nese Ježíškovi dar, a obyčejná husa mu tam tak trochu dělá těžkosti. Vzpomínám si, jak jsem stejnou, ale větší figurku od stejného řezbáře stavěl do betléma dlouhé roky v jihlavském kostele Matky Boží,“ připomněl si Jaroslav Antonů.

Přestože Jihlava jako předválečné sídlo mnoha německy mluvících rodin patřila svého času mezi města s bohatou betlémářskou tradicí, poválečný odsun Němců betlémářství téměř vymýtil.

Za zlaté časy betlémů vděčí Jihlava soukeníkům, obchodujícím před staletími se zahraničím.

„Koncem 18. století si dováželi soukeníci betlémy z Tyrol a odjinud. V Jihlavě se zakrátko naučilo pár lidí vyřezávat figurky a hned tu byla místní výroba. Betlémy si brzy našly cestu do rodin,“ přiblížila etnografka Muzea Vysočiny Jihlava Dana Nováková.

Josefínské reformy vykázaly betlémy z kostelů a betlémáři se dali na malované betlémy. Ty se uchytily v Třebíči a Třešti. V jihlavských rodinách stále vedly dřevěné vyřezávané betlémy.

Dřevěné vyřezávané figurky v běhu dvou staletí také udělaly z dříve třítisícového městečka Třešť dnešní betlémářskou velmoc.

„Začátkem 19. století na Jihlavsku rozjely výrobu figurek řezbářské dílny například ve Stonařově a v Brtnici. Betlémů přibývalo. V roce 1929 vzniklo sdružení německých betlémářů. Dobový tisk udává sto členů. Ne všichni betlémy ukazovali, ale do roku 1945 v Jihlavě mohlo být kolem stovky větších betlémů,“ upřesnila Dana Nováková.

„Některé betlémy na šířku měřily pět a možná víc metrů a majitelé pro ně měli vyčleněné celé místnosti. Jenže betlémy v Jihlavě prakticky skončily až na výjimky rokem 1945, kdy jihlavští Němci museli opustit město,“ dodala etnografka Nováková.

Mezi jihlavskými betlémáři se traduje, že figurek do betlémů vyřezala rodina Boudných z Brtnice tisíce kusů. Téměř každý vlastník betléma na Jihlavsku má mezi figurkami některé z brtnické manufaktury.

Tisíce figurek

Například Alois Boudný (1866- 1935) se vydal na zkušenou do vyhlášených betlémářských center rakouských Tyrol a Štýrska. Po návratu domů nestačil vyřizovat zakázky.

Jeho první větší prací byl betlém pro třebíčského továrníka. Za 150 figurek dostal 300 zlatých a od té doby vyřezal mimo jiné 60 betlémů plných figurek pro kostely i soukromníky.

„Většina betlémů, které se dnes v Jihlavě staví v rodinách i v kostelech, má figurky z brtnické dílny rodiny Boudných. Museli jich vyřezat tisíce,“ potvrdil Jaroslav Antonů. Právě v jeho betlému hrají figurky brtnických řezbářů prim.

Pozůstatky původních betlémů uchovává také Muzeum Vysočiny v Jihlavě.

„Velký betlém je k vidění v expozici na hradě Roštejně. Jihlavské muzeum má rozsáhlý fond betlémářství Jihlavska, ale bohužel to nejsou původní komplety. Celý soubor obsahuje na tři tisíce figurek a jednotlivých staveb,“ prozradila Dana Nováková s tím, že odborníci se snaží sbírku obohatit příležitostnými nákupy.

Po roce 2000 muzejní pracovníci napočítali v Jihlavě jedenáct původních betlémů. Například jeden z nich patří Josefu Sedlákovi, další rodině Schwarzově.

Novými betlémy se mohou pochlubit současní řezbáři. Například Josef Musil, Jaroslav Vyskočil nebo Jiří Rychnovský. Každý betlémář zve na Vánoce své kamarády a blízké podívat se na domácí unikát.

„Ke mně přichází rok co rok na tři sta lidí. Jsme rádi, že betlémy máme, je to rodinný poklad,“ shrnul Jaroslav Antonů.

STANISLAV JELÍNEK

Autor: Redakce

20.12.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Krajský úřad dohlížel na klidné volby

Volby ve Starči.
5

Voliči přicházeli odevzdat hlas i v posledních chvílích

V Třebíči zájem o volby trvá

Třebíč - Slušná volební účast v Třebíči trvá i druhý den parlamentních voleb.

OBRAZEM: Zahrádkáři pořádají velkou jubilejní výstavu

Třebíč - Co se letos urodilo, putovalo na výstavu. Zahrádkáři v Třebíči pořádají jubilejní třicátou oblastní výstavu ovoce, zeleniny, bonsají a léčivých rostlin.

Volby ve Vladislavi: I občanský průkaz už jsme po rozpečetění urny našli

Vladislav – V městysi Vladislav za první hodinu parlamentních voleb přišlo volit skoro 10 procent ze 756 oprávněných voličů.

„Volím topku,“ prozradil vězeň a kuchař Mikuláš Horváth

Lesní Jakubov – Dovařil rajskou a plněnou vepřovou kapsu s opečenými bramborami. A pak už padesátiletý Mikuláš Horváth, „služebně“ nejstarší vězeň rapotické věznice, netrpělivě vyhlížel volební komisi, aby mohl do urny vhodit svůj hlasovací lístek.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení